Byla to mladá dívka, ve věku kolem pětadvaceti let. Nedokáži posoudit, zda-li byla hezká, nebo nikoliv. Byla především zajímavá, ale bohužel nemluvila. Jak mi bylo řečeno, přišla sem z dětského domova, protože po dovršení věku 18 let ji už nadále nemohli ubytovávat a jelikož to byla dívka mírná a hodná, zařídili jí přes ředitelku z domova, že bude pomáhat ve farnosti, bude se starat o běžný chod fary a na oplatku jí zde bude poskytnuto zázemí a nevýznamný plat. Lidé ve farnosti ji, díky její milé povaze a handicapu v podobě mlčenlivosti, přijali vlídně. Já jsem s tím ze začátku měl trochu problém, protože nebývalo zvykem, aby relativně mladý kněz, za kterého se stále ještě považuji, žil v přítomnosti mladé ženy.
Myslím, že i ona byla ze začátku překvapena, když po zesnulém faráři, kterému bylo přes 70 let, na jeho místo nastoupil někdo o tolik mladší. Navíc byl nezvyk žít v přítomnosti někoho, kdo nemluvil. Kdo sice rozuměl každému vašemu slovu a požadavku, ale neodpovídal jinak, než pokývnutím hlavy nebo úsměvem. Nakonec jsem si na její přítomnost zvykl a dospěl jsem k názoru, že je to velmi milá osoba, se kterou bylo příjemné sdílet střechu nad hlavou. Abyste lepe rozuměli, každý jsme měli svůj pokoj v odlišné části fary. Ona nezasahovala do mého soukromí a já do jejího. Velice rychle jsem si ale zvykl na připravené snídaně a teplé večeře. Voňavé a vyžehlené prádlo. Bylo to více než zvláštní soužití dvou lidí. Jsem ovšem také muž. A i přes veškerou snahu být více knězem, jsem postupem času zjišťoval, že svou sexualitu nemohu vymazat a ignorovat. Ono ve společenství lidí, kteří na vás nepůsobí se to lépe snáší. Ale ve společenství Daniely to začínalo být skutečně těžké.
Ne, nejsem žádný zvrhlík a svůj celibát jsem po celou dobu snášel pokorně a trpělivě. V mém úmyslu nebylo žít ve hříchu, ačkoliv má mysl vzdorovala do posledního okamžiku, mé tělo bylo o poznaní slabší. Například, když si Daniela fénovala mokré vlasy v kuchyni, protože staré rozvody v naší faře nepamatovaly na zásuvky v koupelně a celou kuchyňskou místností se rozlinula vůně jejich čerstvě umytých vlasů po levandulovém šamponu. To byly ty stěžejní chvíle, kdy se mé tělo rozhodlo pro erektivní vzpouru a já musel raději jít přerovnat ven naštípané špalky do dřevníku. Nebo když upustila na zem porcelánovou mísu, šlápla na střep a já jí musel z chodidla vytáhnout kus porcelánu a vyčistit jí ránu kysličníkem. Sukně se jí vyhrnula nad kolena výš, než měla v úmyslu a já tak zahledl bleděmodrou látku jejich kalhotek.
To nejen, že nebylo schopné zvládnout mé tělo, to dokonce nebyla schopna vstřebat ani má mysl a já ji tam nemohl nechat sedět na židli a odejit si bůhvíkam do dřevníku zahánět hříšné myšlenky. Musel jsem jí ránu ošetřit do konce a věřte, že každá vteřina, kdy jsem se dotýkal její hladké kůže, byla peklem a rájem zároveň. Rájem pro mladého muže, který sexuální napětí uvolňoval pouze během nahodilých nočních polucí a peklem pro kněze, který dobrovolně a rád složil slib celibátu. Nemohu posoudit, zda-li si ona někdy všimla mých pohnutek, ale snažil jsem se to utajit div ne sám před sebou. A nejhorší na světě byly pochybnosti. O sobě samém a pak výčitky. Jednoho dne mé pocity vygradovaly. A právě o tento zážitek bych se s vámi chtěl podělit. Bylo léto a já pracoval dlouho do noci, opisoval jsem nějaké texty a snažil se je překládat z latiny do češtiny. Venku se celým večerem za okny proháněly hromy a blesky a déšť směle bubnoval na parapety, když v tom najednou vypadl proud.
Celý otrávený jsem se zvedl, že si dojdu pro rezervní svíčky, které byly ukryté v kuchyni nad mikrovlnnou troubou. Když jsem vyšel ze svého pokoje na chodbu, uslyšel jsem Danielu přímo v kuchyni, jak něco hledá. Stávalo se to často, že se chodívala v noci napít do kuchyně, nebo že chodívala v noci na WC. Rozhodně vím, že spánek měla slabý, častokrát za noc se budívala, asi ji pronásledovaly vzpomínky na otřesné dětství, před kterými ji útočiště poskytl právě dětský domov a posléze i naše fara. Když jsem došel až ke kuchyni, po slepu jsem nahmatal kliku od dveří a vešel jsem dovnitř. Jakmile jsem vešel, tak jsem do tmy řekl, že si jdu pro svíčky, abych ji příliš nevylekal. Mé oči si stále ještě nepřivykly tmě, takže jsem neviděl skoro ani na krok. Rukama jsem před sebou šermoval, abych nepovalil nějakou ze židlí, nebo abych nevrazil do Daniely.
Uslyšel jsem slabé vzlykání. Bylo jasné, že je to ona. Nejdřív jsem nechápal, co se děje, proto jsem se jí zeptal, jestli se jí něco nestalo, nějaký úraz, nebo tak. Když v tom se zablýskalo a světlo blesku osvětlilo celý prostor přede mnou. Rozeznal jsem obrys její postavy, jak se choulí v rohu kuchyně hned vedle dveří. Seděla na zemi v noční košili, dlouhé vlasy jí spadaly přes ramena. Přišel jsem k ní a sedl si vedle ní. Chtěl jsem vědět, co se jí stalo, proč brečí. To bylo obtížné, protože jak jsem již zmiňoval, Daniela nemluví. Tak jsem jí shrnul vlasy z obličeje, abych mohl lépe odezírat z jejího výrazu, který sem tam osvětlil blesk a zahlédl jsem, jak se jí po tváři kutálí jedna slza za druhou. Pohladil jsem ji a objal. Celá se třásla. V tu chvíli mi bylo jasné, že se bojí bouřky. Bůhví, jak příšerné vzpomínky se jí při bouřce vybavovaly. Držel jsem ji v náručí, když se mi chtěla vysmeknout.
Klekl jsem si na kolena a chtěl ji ubezpečit, že je pod mojí ochranou, že jí žádné nebezpečí nehrozí. Napřímila se a otřela se svým tělem o to mé. To se nemělo stát! Když zavadila o oblast mojí pánve, jako by mým tělem projel sám blesk, který se proháněl za okny. Jak se chvěla, tak její tělo dávalo každou vteřinu náležitě o své přítomnosti vědět. Najednou se ke mně přitiskla, docela blízko a objala mě kolem ramen. Na své hrudi jsem ucítil dva výběžky jejich nader pod slabou látkou bavlněné noční košilky. Tiskla mě k sobě stále pevněji a můj penis se začal nalévat krví a vzdouvat volnými kalhotami tak, až jsem se jím dočista dotýkal jejího těla v oblasti břicha. Vlastně bych dokonce řekl, že se bořil do jejího měkkého bříška. Ten strašný pocit, který mnou prostupoval, na druhou stranu nepoznaná rozkoš dívčí blízkosti, kterou jsem zažil jen jedinkrát v životě, a to ve svých 19 letech, a vůbec se mi to tehdy nelíbilo.
Najednou jsem byl odhalen. Celá má intimita se teď bořila do jejího měkkého těla. Nešlo ji přehlédnout. Ale nedělala vůbec nic, jen mě objímala a dál se chvěla. A já ji nepřestával hladit a utěšovat a snažil jsem se chovat, jako by se nic nestalo. Jenže ono se stalo. V podbřišku mě šimralo a mým penisem pulsovala nová a nová krev. Byl tak nalitý, že jsem chvílema pochyboval o tom, že to vše udržím a neexploduji přímo teď a tady. Znovu se o mě lehce otřela. Nešlo to vydržet. Když postřehla, co to ve mně vyvolává, začala se o můj rozkrok otírat docela pravidelně a rytmicky. Masírovala můj úd a já věděl, že za tohle se dostanu do pekla. Ale sám jsem se nemohl ani pohnout. Nemohl jsem se sebrat a utéct, ale ani sám převzít aktivitu a začít se jí dotýkat. Ucítil jsem, jak se horkým dechem přibližuje k mému uchu a lehce do něj sténá a vzdychá.
Dodnes nevím, jestli to bylo tichounkým pláčem nebo vzrušením. Sténala mi do ouška, otírala se o mě a mé tělo se rozhodlo, že vypudí notnou dávku semene přímo do mých napnutých kalhot. Mohutně mi v penisu zacukalo a žhavé semeno se začalo rozlévat po mém prádle, až na kalhotech vytvořilo stále se rozpíjející skvrnu. Můj tep a dech byl k nezadržení. Nejslastnější, zároveň nejhorší zážitek mého života. Tolik jsem nechtěl zklamat, ďábel si přesto našel mou slabinu a ovládl mou mysl i tělo. Ne, nemohl jsem zůstat dál. Jakmile se mi tep ustálil, musel jsem opustit ji i místnost. Zašel jsem zpět do svého pokoje a zbytek noci prožil ve výčitkách a modlitbě. Druhý den jsme se oba tvářili jako by se nic nestalo. Já ale věděl, co musím udělat. Měl jsem před sebou cestu za svým biskupem, aby mě přeložil do jiné farnosti, protože jsem moc dobře věděl, že nejsem dostatečně silný na to, abych dokázal ovládat své slabé tělo.
