Má všechno na co si vzpomene, a právě proto sama neví, co chce. Často se vzteká, hádá s rodiči a utíká z domu, aby se druhý den zase vrátila. Netušil jsem, že i já toho budu více než svědkem. Znala mě, protože jsem k nim domů občas chodil na pracovní schůzky. Tak jsem tam byl také jednou na poradě, před mou služební cestou na druhý konec republiky. Když jsme skončili a já nasedl do služebního auta a odjel plnit úkoly, ještě jsem nic netušil. Až asi po sto padesáti kilometrech mě vylekaly něčí ruce, které mě na chvíli zakryly oči. „Hádej, kdo jsem?“ Ozvalo se a jelikož jsem to poznal ihned, dost mě to vylekalo. „Co tady děláš?“ „Nic, utíkám z domu, pojedu s tebou.“ Hned mi tykala, což pochytila od svého tatíka, který také tykal všem svým zaměstnancům. Už jsem se nemohl vrátit, nevěděl jsem, co mám dělat a tak jsem jel dál.
Neustále mě přemlouvala, až jsem nakonec svolil, ač dosti nerad, že může jet se mnou, pokud nebude dělat hlouposti. Chtěl jsem to telefonicky oznámit jejímu otci, aby si nedělali starosti, ale ona mě hned zarazila. Sama jim prý zavolá a řekne, že bude spát u kamarádky. Na místo jsme přijeli odpoledne. Ubytovali se v hotelu, řekl jsem jí, že si může dělat co chce, já že jdu na konferenci, ale že večer bude zpátky a nebude nikde trajdat po nocích. Nechal jsem ji tam samotnou. Když jsem se v noci vrátil, nejdříve jsem si myslel, že je ještě pryč. V pokoji bylo ticho. Sedl jsem si vyčerpaně do křesla, když tu se najednou otevřely dveře od koupelny a z nich vyšla ona, oblečená do županu a namalovaná. Vytřeštil jsem oči. Přišla ke mně až na dosah a pohladila mě po tváři, pak mě políbila.
Otevřel jsem ústa úžasem. Přitiskla se ke mně, hladila mě po zadku a chtěla líbat. Já se ale odtáhl a zeptal se jí, co si myslí, že dělá. „Chci se s tebou pomilovat, ty nechceš?“ Zeptala se svůdně, rozvázala si župan a shodila ho na zem. „Copak se ti nelíbím?“ kroutila se v bocích a hladila se po kozičkách a v rozkroku. Nebyla to vysloveně královna krásy, ale za hřích by určitě stála, kdyby nebyla dcerou šéfa a nebyly v tom i jiné okolnosti. „Vždyť bych mohl být tvým otcem. Tobě je sedmnáct a mě skoro čtyřicet, myslela jsi na to?“ „Nemyslela a vůbec mě to nevadí.“ Odpověděla mi drze. Stála tam nahá, tehdy byla asi metr sedmdesát vysoká, pevná, spíše hubená, ale s krásně tvarovanými prsy, velikosti 2. Určitě ještě porostou, říkal jsem si. V klíně byla úplně vyholená. Nutilo mě to kleknout políbit jí tam. Přišla znovu ke mně a opět jsem na sobě ucítil její ruce.
Pak mi ale začala rozepínat pásek a zábrany ve mně pro tentokrát zvítězily. Hrubě jsem jí odstrčil, až si sedla do křesla. „Ne, říkám ne, rozumíš?“ zařval jsem na ni. Ona si stoupla a nezůstala mi nic dlužna. „Á pan je impotent,“ smála se mi, „impotent, impotent, impo, impo, impotent...“ dostala úplný záchvat. Otočil jsem se od ní, abych neviděl její obličej se škodolibým úsměvem. Začala povykovat ještě víc a běhat nahá po pokoji. To už bylo na mě moc. Vyšel jsem na chodbu a zlostně za sebou praštil dveřmi. Ještě jsem slyšel, jak za mnou do dveří udeřil polštář, kterým po nich mrštila. „Mrcha jedna, co si vůbec myslí? To jsem si na sebe upletl pěkný bič, že jsem ji vzal s sebou.“ Sešel jsem dolů do baru a objednal si něco ostrého k pití. Seděl jsem na barové stoličce, díval se na barmana jak mixuje, na parket, kde tancovalo několik párů v rytmu ploužáku, na rekreanty co seděli u stolů.
Pak mě zaujala rodinka, co seděla u jednoho stolu. Táta s mámou, dva malí synkové a dcera, asi tak v Zořině věku. Rodina seděla, způsobně jedla a bavila se. Sledoval jsem onu dívku a představoval jsem si ji na Zořině místě, ale nešlo to. Tahle byla tichá a slušná. Pěkná byla, to ano, možná že určitým způsobem ještě hezčí než Zora. Ale byl to typ dívky, které byste raději nezištně pomohli a u které by vám pouhý úsměv byl dostatečnou odměnou. Představoval jsem si ji nahou, kdyby se mi nabízela jako Zora, ale nešlo to. S touhle bych nemohl nic mít. Ale Zora, to je něco jiného. Zora to je nevychovaný, drzý a rozmazlený spratek. Ví toho víc, než se v jejím věku sluší a umí toho náležitě zneužít. Jak se mnou manipuluje! Dívka si všimla, že na ni civím. Na chvilku se naše pohledy setkaly, ale oba jsme rychle ucukli. Když jsem na ní znovu pohlédl, všiml jsem si, že se marně snaží zakrýt červenání.
Představil jsem si, co by asi na jejím místě dělala Zora. Asi by si z takového chlápka udělala dobrý den. Nenápadně by se kroutila, olizovala si rty, nebo by si rozpustile zajela rukou mezi nohy. Přitom by se mu vysmívala. Tak proč jí k sakru nedám to, co chce, možná je sice ještě panna, ale co na tom záleží? Není snad útěk z domova horší věc? Ať pozná, co to obnáší. Posedával a popíjel jsem v baru ještě víc jak hodinu. Vykecával jsem s barmanem a na Zoru dočista zapomněl, dokud se mě na ní barman nezeptal: „A kdepak jste nechal slečnu dceru? Neříkejte, že už spí?“ To mi ji připomnělo. Měl jsem už v hlavě a asi to způsobilo, že mi po zádech přeběhlo mrazení. Já tady popíjím a přitom mi v pokoji v posteli leží krásná holka. Nebo si už našla náhradu? Nadržená na to byla dost. Bodl mě osten žárlivosti. Zaplatil jsem a odešel do svého pokoje.
Zora spala jako špalek, rozvalená přes postel. Byla tak nahá, jak jsem ji opustil, ležela na břiše a přes sebe měla přehozenou jenom lehkou bílou přikrývku. Krásně jí obepínala a zdůrazňovala tak křivky jejího těla. Jako mramorová socha. Ale jenom když spí, jinak je to mrcha. Vybavoval jsem si, jak mě ponižovala, jak se ke mně chovala. Taková malá a dovolí si, co jiná ne. Najednou jsem měl chuť udělat jí něco, aby to tentokrát byla ona, kdo bude prosit, aby věděla, že si nemůže zahrávat. Svlékl jsem se do slipů a opatrně, abych ji neprobudil, jsem z ní stáhl přikrývku. Ležela teď přede mnou nahá, bezmocná a krásná. Vylezl jsem na postel a obkročmo jsem nad ní klekl, stáhl si slipy a začal si ho honit. Rychle se mi stavěl do pozoru, stačilo se jen dívat na Zoru. Když mi stál, jak bidlo, začal jsem na Zoru lehat.
Jak ucítila moje tělo na jejím, tak se samozřejmě okamžitě probudila. Vylekaně s sebou trhla, ale oproti váze mého těla její droboučké nemělo šanci. Navíc jsem ji levou rukou sevřel obě její ruce nad hlavou, takže se nemohla bránit. „Tak tohle si chtěla?“ syknul jsem jí do ucha, „tak to dostaneš a neříkej, že sis to rozmyslela.“ „Rozmyslela, jó rozmyslela. Nech mě být, dělala jsem si z tebe jenom srandu. Nechci to.“ Pištěla a bylo vidět, že to skutečně nechce. Teď když není po tvojem, co? Dodal jsem si v duchu. Pravou rukou jsem jí zajel do rozkroku, chvilku jsem jezdil prsty po její vyholené broskvičce a pak zajel prstem dovnitř. V té chvíli se mi zatmělo v hlavě a já věděl, že už necouvnu, dokud neudělám, co chci. Jezdil jsem v ní prstem, pak druhým, ale byla stále suchá. Vlhni, sakra vlhni, nebo to nevydržím. Jakmile jsem ucítil první mokro na svých prstech, přestal jsem.
Nasměroval jsem do ní svůj ztopořený penis a bez varování ho začal zasouvat. Zora se prohnula k poslednímu zoufalému odporu: „Ne prosím, takhle ne. Prosím Petře, Péťo! Árghhhhhh...“ vykřikla, protože jsem prudce přirazil celým tělem a ucítil, že její poctivost je ta tam. Právě jsi defloroval pannu, napadlo mě, ale bylo mi to jedno. Byl jsem v ní skoro celou délkou a vychutnával si tu, nikým přede mnou neprojetou, panenskou píčku. Pomalu jsem se v ní pohyboval, dokud se nepřizpůsobila mojí velikosti. Zora nebrečela, ale po tvářích jí stékaly slzy bolesti, zuby držela zatnuté a prudce dýchala. Jinak byla zticha. Pevně jsem ji chytil za boky, nadzvedl se i s ní a klekl si na kolena. Ruce jsem jí držel za zády, takže hlavou byla zabořená do polštáře, zatímco její zadnice byla vysoce vyšpulená. A já v ní.
„Teď se uvidí, jestli jsem impotent.“ Řekl jsem a začal prudce přirážet celou silou svých zad. Zorou to po posteli házelo sem a tam, můj penis vyjížděl a vnikal do ní celou svou délkou a já se cítil jako nikdy předtím. Zora křičela a sténala, až mě jí začalo být líto. Bál jsem se, aby nás někdo neslyšel a tak jsem jí pustil ruce a z pod dívčina obličeje vytáhl polštář, který jsem jí připlácl na hlavu, aby tlumil její steny. Chtěla se vysvobodit z pod polštáře, ale držel jsem ho z každé strany její hlavy jednou rukou. Jak jsem se jí zmocňoval, bylo mi jí líto čím dál tím víc, chtěl jsem jí pustit, ale můj chtíč byl silnější. Zrychlil jsem proto na nejvyšší možnou rychlost, jen aby to už měla za sebou. Šoustal jsem jí šílenou rychlostí. Mocnými přírazy jsem narážel do jejích hýždí, až jsem se bál, abych jí neublížil. Pak to přišlo, skoro jsem křičel, když mně začalo v údu cukat. Rychle jsem ho z ní vytáhl a vystříkal svoje semeno vedle ní na prostěradlo. Svalil jsem se na ní a vyčerpaně na ní ležel, dokud moje milostná křeč nedozněla úplně.
Pak jsem se z ní skulil a vydýchával to, co se stalo. Zora pořád ležela na břiše, na tvářích měla slzy, zadnici celou červenou. Tohle tedy nebylo nejlepší první milování, napadlo mě. „Takové to je pokaždé?“ zeptala se Zora, „to je snad lepší to nedělat vůbec.“ Najednou mě mi jí zase bylo líto, „ne není, zkazil jsem to, dej mi šanci, napravím to.“ Řekl jsem. Přitáhl jsem se k ní. Jazykem jsem jí setřel slzy z tváří. „Tak mi to ukaž, ukaž mi, jak je to pěkný.“ Řekla mi drsně. Líbal jsem jí tváře a obrátil ji na záda. Vůbec mi neodpovídala, ležela jako prkno a já jsem se ani po tom, co zažila, nedivil. Líbal jsem ji dále, rukama jezdil po jejích prsou. Pak jsem jí je začal líbat a cumlat. Tehdy jí poprvé unikl slabý sten a já věděl, že jsem na dobré cestě. Bradavky jí ztuhly a naběhly. Něžně jsem je cumlal a sál, přejížděl po nich zuby, až jsem cítil, jak jí naskočila husí kůže.
Jazykem jsem sjížděl stále níž a níž po jejím pevném plochém břiše. Obkroužil jsem jí pupík a jel dále. Přejel jsem Venušin pahorek a přejel celou její buchtičku. Teď už se Zora třásla vzrušením. Kroužil jsem jazykem okolo klína, líbal a olizoval vnitřní stranu stehen. Když už jsem se toho nabažil, začal jsem se jazykem dobývat do její lasturky. Rozevřel jsem stydké pysky a olizoval tu nádhernou červeň. Zora byla celá vlhká, prohýbala se vzrušením a vydávala steny rozkoše. Zajížděl jsem jazykem dovnitř a vychutnával si ji. Pomáhal jsem si prsty, opatrně je do ní zasouval a masíroval ji. Když jsem nasál její poštěvák, Zora zavyla slastí a já poznal, že se blíží vrcholu. Penis mi už zase stál jako svíčka, dráždil jsem si ho rukou a ani mně nezbývalo mnoho do vyvrcholení. Zořino stupňující se vzdychání mi bylo signálem.
Přitáhl jsem se, lehl si jí mezi nohy, dlouze ji políbil a pomalu do ní vnikl. Zora reagovala, jak jsem vůbec nečekal: „jo, Péťo, chci tě.“ Řekla a chytla mě za hýždě, jako by se bála, že přestanu. Stačilo málo, třikrát jsem se v ní pohnul a ucítil, že se Zora zmítá v orgasmu. Její píčka se křečovitě stahovala a vytékaly z ní milostné šťávy. Bylo to nádherné a já se udělal zároveň s ní. Pumpoval jsem do ní svoje semeno a ona vzdychala a objímala mě, jako svého milence. Když všechna extáze odezněla ještě dlouho jsme se jen tak mazlili a líbali, než jsme usnuli, jak špalci. Ráno jsem ji nechal spát, vstal jsem, odešel na konferenci a vrátil se k ní až odpoledne. „Tak se sbal, musíme se vrátit domů.“ Smutně se na mě podívala, „myslela jsem, že spolu utečeme.“ Řekla mi vyčítavě.
„Ale kdepak děvče, tohle není americký film, tohle je život, prožili jsme spolu krásnou noc, zůstane to mezi námi, ale vrátit se musíme.“ Od té doby se mnou nepromluvila. Sbalili jsme se, zaplatili v recepci, nasedli do auta a vyrazili zpátky domů. Celou cestu byla zticha, dívala se z okénka a byla naštvaná. Věděl jsem, že jí to dlouho nevydrží, a taky že ne. Už jsme skoro vjížděli do města, když se ke mně otočila a řekla, „Ale uvidíme se ještě přeci, viď že si to zopakujeme?“ „Jasně,“ řekl jsem, i když jsem tomu moc nevěřil. „Tak abys nezapomněl, jaká jsem skvělá,“ řekla a já nechápal co tím myslí. Podíval jsem se na ní, usmála se a rozvalila se v sedadle vedle mě. Dala nohy na palubní desku a roztáhla je. Pochopil jsem, že se chce předvádět. Rozepla si džíny a rukou zajela do rozkroku.
Hladila si broskvičku a já měl co dělat, abych se soustředil na řízení. Pak začala nezřízeně vzdychat. Stáhla si džíny i s kalhotkami přes zadek, abych viděl, co si dělá mezi nohama. Zajížděla si špičkama prstů do píčky a palcem si hladila poštěváček. Podívala se na mě, co to se mnou dělá a zasmála se. Nechala toho, přisedla ke mně a hned jsem ucítil její prsty v rozkroku. Rozepla mi kalhoty a osvobodila můj kolík, kterému už začínalo být v kalhotech těsno. A pak ho políbila na žalud, olízla ho, podívala se na mě a vzala ho do pusy. Jako by mnou projel elektrický proud. Přestože to nikdy nedělala, počínala si úžasně. Sála ho a kouřila, až jsem málem skončil s autem v příkopě. Zahnul jsem ihned na nejbližší polní cestu a vypnul motor. „Dělám to dobře?“ ptala se Zora a usmívala se. Už to zase byla ta mladá potvora, sama na mně mohla vidět, že mi to dělá více, než dobře.
Trvalo to asi deset minut, než mě dovedla k dokonalému orgasmu. Bylo to poprvé, a proto jí to překvapilo, vylekaně uhnula a vylétávající sperma popadalo na palubní desku a volant. Začala se tomu smát, políbila mě a řekla, „Tak a teď pojedeme domů...“
