V dálce vidím loď, vypadá velmi majestátně… a svobodně… Vidím postavu, jde proti mně… je vysoký jako já… má blond vlasy… pěkné tělo… a má jenom dlouhé bílé kalhoty, vidím chloupky na jeho hrudi, lákavě zatočené… příjemná barva opálení… hmmm vypadá opravdu dobře, pocítila jsem touhu dotknout se ho… ale on prochází kolem mě… otočím se za ním a dívám se, jak se vzdaluje… najednou se otočí… vidí mě? Nevidí? Nevím, ale zamávám na pozdrav… zvedl ruku… Usměji se, otočím a myslím na své touhy… myslím na to, že bych chtěla být s ním… aby sundal moje šaty, aby líbal moji horkou kůži… v prohřátém písku neslyšné kroky jsou… někdo mě chytí za loket, leknu se… otočím a chci mu dát facku (vím bezpečně, že to je on… cítila jsem jeho pohled v mých zádech), takhle mě vylekat… zachytí moji ruku a políbí ji… dívám se na něj…
Líbí se mi, má souměrnou tvář… úzké rty… krásné oči… pohladí moji tvář… políbí mě… nic neříká, ani já… jen si užíváme ten opojný okamžik seznámení našich rtů… krásu, lehkost bytí… hladí moje ruce… a líbá mě… jedna jeho ruka vyjede k mým prsům… najde bradavku a jeho prsty ji jemně stisknou… hmmm pocit rozkoše rozlil se po celém těle… bolí mě bříško z touhy po něm… obejmu ho a rukou zajedu pod kalhoty… najdu jeho úd… hmmm rovný, dobře stavěný (jako jeho pán)… vzdech vydere se z jeho úst… cítím se dobře, je mi příjemně… jeho ruka zabloudí do mého rozkroku… dlouhé šaty brání přímému doteku… jeho dlaně mě pálí… chci je cítit přímo… šaty vyhrnuje… já mu rozepínám pásek a poklopec… bělostné kalhotky zasvítí do západu slunce… šaty jsou nahoře… ale nesundá mi je z rukou… naopak je tak šikovně zamuchlá, že je nesundám… podívám se tázavě… on se usměje…
Položí mě do písku… nemohu hnout rukama, trochu se zlobím, ale jakmile ucítím jeho doteky na své kůži, zlost mě přejde a oddávám se lahodným pocitům, chci aby se mě takto dotýkal… sundá si kalhoty, nemá pod nimi nic, vidím že je připravený… proto mi stáhne kalhotky, položí je do písku… nadzvedne mé boky a skloní se k mému klínu… líbá mi stehna… líbá mi venušin pahorek a saje poštěváček, bože… sladká bolest projede mým tělem… chci ho cítit uvnitř sebe… chci cítit jeho sílu, jeho oddanost v daném okamžiku, a on jako by vycítil… a jediným pohybem si mě vezme… sjednotíme svoje tempo a oddáváme se slastnému milování na písečné pláži… kde zapadající slunce slabě ozařuje naše spojené siluety… cítím ho v sobě… cítím jak je silný a krásně se se mnou miluje…
Přiráží tvrději, bere si mě, jako by dlouho nikoho neměl, nebo je to možná způsob jeho milování, ale mě se to líbí… neprotestuji… po celém těle se mi rozhostil výbuch, prohýbám se v extázi a slzy mi tečou při explozi v mém nitru… usmívá se, když vidí, k čemu mě dohnal… a sám dokoná své dílo… a i on se zmítá v kráse bytí…
