Dobrý den slečno, chtěla bych nahlásit splnění dvou částí úkolů, které jste včera nařídila. Začnu ale od začátku. Musím říct, že to byla pro mě nejdelší noc, kterou jsem prožila. Alespoň mně to tak připadalo. Hodiny se jakoby zastavily a pokud se mi povedlo na chvilku usnout, stejně nějak zvlášť to neoddálilo mé utrpení v čekání na ráno. Přesně jste nestanovila, kdy je ráno a já si můžu ty proklaté kalhotky vyndat a konečně se pořádně udělat. Stanovila jsem si tedy čas na sedmou a nedočkavě vyčkávala kýžené hodiny. Konečně nastal ten čas a já si doslova roubík z kalhotek v mé kundičce vyrvala. Popadla připraveného robertka, do pusy nacpala roubík a zacvakla pouta. Pak už jsem zběsile onanovala s myšlenkou na Vás a na včerejší večer. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale já v kolotoči orgasmů usnula a málem jsem zaspala. Robertek stále běžel.
S hrůzou jsem zjistila, že jsem málem zaspala a že to asi nestihnu. Vylétla jsem z postele, která byla celá mokrá. Jak jsem byla rozrušená, tak jsem si ještě nemohla vzpomenout, kam jsem dala klíčky od pout. Docela jsem propadala panice, (ne proto, že bych nestihla zubaře) ale proto, že nebudu moci splnit Váš úkol. Konečně jsem je našla. Vletěla jsem se do koupelny osprchovat. Začala jsem rychle přemýšlet, jak vyřešit ucpání dírek. S análním kolíkem to nebyl problém, ale robertek je na konci rozšířený a dosti tlustý. Musela jsem ho tam narvat celého a docela to tlačilo. Nakonec jsem vzala širokou lepící pásku a nastříhal z ní několik delších kusů. Ty jsem si protáhlá mezi nohama a zajistila, aby nic nevypadlo. Nakonec jsem ještě omotala jejich konce páskou kolem boků a tím jsem to celé zajistila. Rychle jsem se oblékla a vyrazila.
Nevím, jak to popsat, ale cesta byla něco strašného. Musela jsem jít rychle, abych to stihla. Ale rychlá chůze a oba vetřelci ve mně uvěznění, dělali své. Jednou jsem se musela zastavit a vydýchat orgasmus, který hrozil každým okamžikem. Zvolnila jsem krok, jinak to nešlo. Naštěstí jsem to stihla. Vyhráno však zdaleka nebylo. V čekárně jsem nebyla sama, jak jsem předpokládala. On se doktor taky zdržel a já tam musela čekat ještě půl hodiny, než jsem přišla na řadu. Další utrpení, které jsem si tam prožila se nedá ani popsat. Celou dobu jsem urputně bojovala s orgasmem. Snažila jsem se zatajit dech a naslouchat, zda není slyšet vrčení roberta. Mně se zdálo že ano, ale nikdo se na mě nedíval a já se trochu uklidnila. Konečně jsem přišla na řadu. S bušícím srdcem jsem vstoupila do ordinace a okamžitě vklouzla do lehátka.
Nohy jsem křečovitě tiskla k sobě, aby nebylo slyšet to vrčení. Kolík v zadečku začal docela nepříjemně tlačit a společně s tím druhým, mě přiváděl k šílenství. Naštěstí tam hrálo rádio a tak tam nebylo úplné ticho. Rudá jsem byla jak rak a bála se, že si toho někdo všimne. A taky jo. Doktor se na mě podíval a ptal se, jestli mi je dobře, že jsem nějaká rozpálená. Myslela jsem, že se hanbou propadnu. Odpověděla jsem, že jsem zaspala a musela běžet. Slečno nedokážete si představit mé utrpení. Našel mi jeden malý kaz a začal vrtat. Myslím, že pokud by to byla doktorka a trochu na mě spustila, že jsem zuby zanedbala, že jsem nepořádná a zasloužila bych, tak bych se okamžitě udělala. Naštěstí to netrvalo dlouho a myslím, že si nikdo ničeho nevšiml (alespoň doufám, ale teď mi to je docela jedno).
Vypadla jsem tam odtud a nemít kartičku, tak ani nevím, kdy mám přijít na další kontrolu. Vše proběhlo jako ve snu a já nevím, jestli se mě někdo na něco ptal a co jsem odpovídala. Domů jsem už šla klidně, ale nedočkavě. To, co se odehrávalo ve mně, bylo šílené a nádherné zároveň a já si to v klidu užívala. Byla jsem šťastná, že to mám za sebou a těšila se na postel. Konečně jsem dorazila. Strhala ze sebe oblečení, ale ouha. Lepící páska držela jak přirostlá. Zatnula jsem zuby a strhla ji. Musím říct, že pinda dostala zabrat. Myslela jsem, že jsem si jí kus urvala. Robertek ze mě okamžitě vypadl a s ním i pořádná dávka mé šťávy, kterou jsem musela hned uklidit. Ještě s kolíkem píši tento dopis. Doufám, že jsem jej napsala vyčerpávající, nic nepokazila a vše splnila. Musím si jít lehnout. Jsem šíleně unavená a nadržená. Chci být odpočinutá na noční směnu, která po tomto dobrodružství, které jsem prožila bude asi také něco. Hned jak ráno přijdu pošlu hlášení o splnění dalšího úkolu. Zatím se loučí a přeje krásný den Petra.
