Banner
Audio povídky

Štěně

Narvaný supermarket, narvaný vozejk, lístek s nákupem, na který jsem si zapomněla vzít brýle. Luštím po sobě nečitelné hieroglyfy. Ulička, kde by měly být ubrousky je neskutečně přecpaná lidmi. Snad tu dávají něco zdarma, napadá mě.

Štěně

Prodírám se davem a hledám ubrousky. Zahlédnu krabičku s fixy, je taková pestrá, bude se líbit mému vnukovi. Beru ji do ruky a hledám cenu. Najednou mi nacouvá na nohu nějaký chlápek. Syknu, protože má pěknou váhu. Když se otáčí, asi aby se mi omluvil, vyráží mi z ruky tu krabičku a fixy se rozletí po podlaze. Jen jsem si vzdychla. Chlápek se okamžitě sklání a začíná je sbírat.

Pak zvedne oči. Hned mě to zarazilo. Štěněčí oddané a bázlivé oči. On to není chlápek, je to klučina, víc jak dvacet mu asi nebude. Vztek mě naráz přešel, spíš se ozvaly mateřské pudy. Mumlá omluvy a třesoucíma se rukama strká fixy do krabičky. Dá mu to práci, je jich 64 ks. Zapomínám na to, jak jsem spěchala.

Prohlížím si ho. Není úplně drobný, spíš udělaný, ale ne tlustý a ani ne takový ten nabouchaný týpek, co má místo mozku steroidy. Jeho oči se po mně pokradmu dívají a je v nich vidět inteligence. „Čípak asi jsi štěně?“ pomyslím si. Už dosbíral a klade mi krabičku s fixy do nákupního vozejku. Ještě jednou se omlouvá, začervená se a kvapem mizí mezi regály.

Povzdechla jsem si. Takové pěkné štěně, vzala bych si ho hned domů, jenže nejsem malá holka, co sbírá na ulici zaběhlé pejsky. Je mi přes čtyřicet, jsem rozvedená a tři dospělé děti a vnouče mi připomínají, že čas neúprosně běží, i když si to nechci přiznat. Strkám vozejk k pokladně. No né, dva zákazníci přede mnou a štěně. Moc toho nenakoupil. Schválně odhaduji jeho životní styl podle nákupu. Nevzal běžné a nezbytné potraviny, neživí se tedy sám, bydlí u rodičů. Žádný alkohol ani cigarety - výborně. Celkem zdravé potraviny. Meloun, pomeranče, velká čokoláda (aha, buď rád mlsá, nebo to má pro holku), noviny, slané tyčky a bagetu. Hmmm, asi někam vyráží a dělá si zásoby na cestu.

Otočil se, jako by cítil můj pohled. Tmavé oči se zatřpytily a na tváři vyrazil opět ruměnec. Povzbudivě jsem se na něj usmála, jenže to už byl na řadě u pokladny a věnoval se svému nákupu. Když jsem se dostala na řadu já, s velkým sebezapřením jsem začala vyrovnávat hory potravin na pás a pak opět zpátky do vozejku. No jo, přijedou na víkend děti a bude se zase jenom jíst a jíst.

„Mohu vám pomoci, paní?“ Skoro jsem se lekla. Bylo to štěně. Asi se vrátil od auta, protože svůj vozejk neměl. Jen jsem kývla a on začal skládat těžké láhve s pivem, vínem, krabice s džusem a mlékem do vozejku. Než jsem zaplatila, pomalu se rozjel k východu, ale otáčením mi dával najevo, že nehodlá s mým nákupem utéct. Ukázala jsem mu, kde mám auto a on mi tam pečlivě nákup složil. Poděkovala jsem a nasedla do auta. Přešlapoval, jako by mi chtěl ještě něco říct.

„Ještě něco, mladý muži?“ povzbudivě jsem se na něj usmála. Lezlo to z něj jako z chlupaté deky. Zajíkal se, trochu i koktal, opakoval se a oči mu jezdily ze mě na zem na oblohu a zase zpátky. Vyrozuměla jsem, že hledá svou paní, které by mohl sloužit. Prý jsem ho zaujala svojí energičností, že jsem ideálem jeho představ. Hledá starší ženu, které by se oddal a která by ho vedla na cestě erotiky. Tak nějak to vyznělo i když slova použil možná jiná. Byla jsem překvapená, ale čím déle hovořil, tím víc se mi líbil. Takže přeci jenom zaběhlé štěně, které hledá svou paničku. Řekla jsem si mu o telefonní číslo a slíbila, že o tom budu uvažovat. Poděkoval a odešel do druhé řady, kde stála otlučená škodovka. Nastoupil a odjel.

Chvíli jsem jen tak držela volant, než jsem byla schopna odjet. Dávno jsem si přála nějakého mladého kluka, kterého bych vychovala v sexu podle sebe, ale nevěděla jsem, kde se takoví kluci berou. Nikdy jsem neměla odvahu nějakého oslovit. A najednou, když už jsem na své tajné přání rezignovala, tu byl. Mladší než mé nejmladší dítě s krásným štěněčím pohledem. Ani na chvíli mě nenapadlo, že by to mohl být nějaký nejapný žert, ale stejně jsem se rozhodla vyčkat.

No nevydržela jsem to dlouho. Na víkend mě čeká velké vaření a pečení a pokud to mám zvládnout v klidu, musím mít jasno. Napsala jsem mu večer smsku, něco v tom smyslu, aby se mi nějak víc představil. Odepsal okamžitě, prý už netrpělivě čekal. Jeho zpráva vydala na 4 smsky. Jmenuje Patrik, je mu devatenáct, je panic zcela bez zkušeností, mladé holky ho nepřitahují a starší se doteď bál oslovit. Na diskotéky nechodí, většinu času tráví v laboratoři výzkumného ústavu, protože se mu stala práce koníčkem. Při zaměstnání studuje vysokou školu, je jedináček a volný čas tráví sněním o podřízenosti dospělé ženě.

Když jsem se ho zeptala, jak si to představuje a jak by mi chtěl sloužit, odpověděl, že udělá všechno, co po něm budu chtít, pokud to bude v jeho silách. Tím jsme skončili, neboť jsem neměla představu na co dalšího se mám ptát a musela jsem v klidu uvažovat. Nemohla jsem dlouho usnout, i když jsem si dala sklenku vermutu. Druhý den ráno jsem měla v mobilu přání hezkého dne a večer přání klidné noci. Tak to bylo celý víkend, kdy jsem uklízela, vařila, pekla, obsluhovala děti a hrála si s vnoučkem. Párkrát mě děti nachytaly, že je neposlouchám a utrousily rádoby vtipné poznámky o stáří. Bylo to fajn, ale byla jsem ráda, když za nimi zapadly dveře.

Odhodlala jsem se a zavolala jsem mu. Hlas se mu chvěl, ale měl viditelně radost. Pozvala jsem ho na pondělí po práci k sobě. Řekl, že měl být sice do večera v laborce, ale že si to zařídí. Přemýšlela jsem, jak by mělo takové setkání vypadat a co mám nachystat. Asi to nebude klasické muchlání půl hodiny po příchodu, to bych všechno pokazila a navíc jsem to tak ani nechtěla. Koupila jsem sedmičku červeného, sodovku a oříšky. Cukroví zbylo z víkendu. Oblékla jsem se celá do černého, jednak abych maskovala své nadbytečné kilogramy, jednak jsem chtěla budit dojem správné dominy.

Navlékla jsem si stříbrný náramek a silný stříbrný řetízek na krk. Přišel přesně, ale víno odmítl, přijel autem. Chvíli jsme se bavili o kočkách, protože mu můj kocour vlezl na klín, ale viděla jsem na něm, že vyčkává. Riskla jsem to. Z koupelny jsem si donesla krém na chodidla a požádala ho, aby mi namasíroval nohy. Viděla jsem, jak se zachvěl. „Ano, paní, moc rád!“

Pochopila jsem, že to je ta hra, co chce hrát. Pustila jsem hezkou hudbu, ztlumila světla a udělala jsem si pohodlí. Klekl si na koberec k pohovce a něžně uchopil moji nohu. Dlaně měl horké, měkké a zpocené. Pečlivě mi do chodidel vtíral krém a občas ke mně zvedl své štěněčí oči lemované tmavými řasami. Já jsem po chvíli oči zavřela a vychutnávala si ten blažený pocit, že se zcela někdo zcela věnuje mé rozkoši a ještě mu to dělá dobře. Ovšem ještě stále jsem si nebyla jistá, co bude dál. V takovéhle situaci jsem byla poprvé.

„Smím pokračovat výš?“ špitlo štěně zpod pohovky. Probrala jsem se ze snění a vyhrnula si nohavice legín. Byly úzké, tak to šlo jen ke kolenům. Štěně na mě vrhlo další z vděčných pohledů a horkýma rukama se jalo masírovat mi lýtka. Boule na jeho plátěných kraťasech svědčila o tom, že se mu to opravdu líbí a že ho to vzrušuje. Pomyslela jsem si, jak je to šílené a ujeté, ale na druhou stranu vlastně krásné. Vybavily se mi útržky z erotické literatury. Jestli to nechci pokazit, a to jsem určitě nechtěla, nesmím v zájmu nás obou spěchat a dát štěněti vše. Ztratilo by zájem.

Když mi namasíroval obě nohy a vyčkávavě setrvával s dlaněmi na mých kolenou, utnula jsem to. Pohladila jsem ho po vlasech, řekla, že je hodný kluk a že může zase někdy přijít. Neprotestoval. Ještě mi poděkoval a odešel. Nebylo žádné velké loučení ani políbení, štěňata se přeci nelíbají.

Druhý den jsem o tom moc přemýšlela a začalo mě to silně vzrušovat. Chtěla jsem víc, chtěla jsem se toho štěněte zmocnit. Vlastnit ho, ovládat. Zavolala jsem mu a zcela nekompromisně mu poručila, aby večer zase přišel. Ani jsem se neptala, zda se mu to hodí. Moc toho nenamluvil a já hned zavěsila. Tentokrát to bylo zcela jiné. Oblékla jsem se do přiléhavé kombinézy a do koupelny připravila různé pomůcky. Jakmile zazvonil a zul se, poslala jsem ho svléknout.

Dívala jsem se, jak si skládá každý kousek oblečení na úhlednou kupičku a jak se mu chvějí ruce. Už když si sundával slipy, bylo vidět, že je vzrušený. Silný kolík mu stál jako beranidlo připravené prorazit bránu. Pokynula jsem mu, aby šel na toaletu vymočit se. Namítl, že se mu nechce, ale já jsem tichým nekompromisním hlasem poručila, aby tam přeci jenom šel. Zavřel za sebou dveře a já je vzápětí otevřela. Postavila jsem se tak, abych viděla jak močí. Vůbec mu to nešlo. Rudnul studem, penis mu stál a nehodlal pustit ani kapku. Povzbudivě jsem se na něj usmála a řekla jsem, že počkám. Povedlo se mu to snad po pěti minutách ticha a soustředění.

Pak jsem ho odvedla do koupelny. Sedla jsem si na pračku a tak mu dala najevo, že budu asistovat i při jeho hygieně. Rozpačitě se začal umývat a sprchovat. Pořád stál tak trochu shrbený a oči klopil dolů. Prohlížela jsem si ho. Měl svalnaté pevné tělo, ale ne tak jako mívají kluci z posiloven. Nebyl tlustý, ale hubený také ne. Hruď, nohy a zadek měl porostlé tmavými chlupy. Pleť měl spíše bledou, moc sluníčka asi neviděla. Mydlil se vehementně všude možně jen na penise ne. Evidentně se styděl. Vzala jsem mu z ruky houbu a řekla, ať si stáhne předkožku.

V očekávání doteku mu naběhl skoro do modra, ale já v poslední chvíli změnila plán a houbu mu podala s tím, ať si penis umyje důkladně sám. „A nezapomeň na zadek!“ dodala jsem. „Ano paní,“ špitl. To bylo mimo pozdravu zatím jediné, co pronesl. Ovšem z tónu hlasu mi bylo jasné, že to, co se s ním tady děje, mu evidentně vyhovovalo.

Podala jsem mu osušku a řekla, že má za mnou přijít, až se otře. Pak jsem se ještě otočila ve dveřích: „Vidíš ty hračky na okně? Něco si vyber a přines!“ Byla tam sbírka všech možných předmětů, které mohou obohatit sex a sama jsem byla zvědavá po čem sáhne. Chtěla jsem, aby se rozhodl sám a tím mi naznačil, co má rád, protože jsem o něm skoro nic nevěděla. Sedla jsem si zatím do křesla a nalila si sklenku vodky.

Přišel vzápětí a nesl v ruce prut, pouta a provaz. „Proč tohle?“ „Potřebuji ztrestat, má paní,“ hlesl s očima zapíchnutýma do svých nohou. Poručila jsem mu kleknout a svázala mu ruce za zády. Smyčku provazu jsem obtočila také kolem jeho krku a konec přivázala ke stojanu na květiny. Nemohl se tak hnout, aniž by se nepřiškrtil. Pak jsem si stáhla kombinézu, pod kterou jsem měla ještě tílko a kalhotky. Sedla jsem si do křesla naproti němu a pokrčila nohy.

„Dívej se, štěně!“ Roztáhla jsem trochu stehna a okraj kalhotek si odhrnula stranou. Prst jsem si namočila ve vodce a lehce přejela přes pysky. Díval se mi do rozkroku a jeho penis slintal na koberec. Občas zdvihl ke mně tmavé oči, které mu svítily jako v horečce. Nepatrně se usmíval. Pohrávala jsem si se svou čerstvě oholenou broskvičkou a poskytovala mu pohled na malé tmavnoucí pysky a postupně tvrdnoucí poštěváček. Když jsem si zajela dvěma prsty do vagíny, viditelně se začal jeho kolík cukat.

Roztáhla jsem si pysky doširoka od sebe a znovu zajela dovnitř. Nevydržel. Proud semene vystříkl na koberec. Nechala jsem do dokapat a pak jsem se vztyčila a popadla do ruky prut. „Ohni se!“ Poslechl hned a poslušně sklopil hlavu. Švihla jsem ho víceméně symbolicky asi 5x přes záda a zadek. Zachvěl se, ale držel. Rozvázala jsem ho a podala mu hadr na podlahu, aby to po sobě uklidil.

Pak jsem ho poslala umýt. Zatím jsem si nalila skleničku a jemu také. Když se vrátil, pokynula jsem mu, aby si sedl pode mě na podlahu a podala mu vodku. Pak jsem ho začala krmit jako štěně. Pár kuliček hroznového vína, keksy, kolečka čabajky. „Lehni maličký!“ Štěně se natáhlo na koberec. Přiklekla jsem k němu. Mé ruce s dlouhými nehty zkoumavě přejížděly přes obličej, krk, ochlupenou hruď a břicho, zaťaly se do stehen a okolí přirození, které už zase provokativně trčelo vzhůru.

Uchopila jsem ho za něj a prudkým tahem obnažila rudý žalud. Skoro vyjekl leknutím. Chvíli jsem se jen dívala a pak jsem se ho začala dotýkat zlehounka nehty. Hrála jsem si s ním pár dlouhých minut, a když to vypadalo, že nemá zase daleko k výstřiku, tak jsem přestala. Svlékla jsem si kalhotky a postavila se nad něj. Díval se mi do rozkroku a vzdychal: „Jste tak krásná, má paní. Udělám pro vás všechno. Chtěl bych se vaší kundičky dotknout, prosím.“

Poklesla jsem v kolenou a klekla si mu přirozením na ústa. Nadoraz. Nemohl ani dýchat, funěl mi horkým dechem do vagíny. Chvíli jsem ho nechala se zmítat, pak jsem se trochu pozvedla. „Tak ukaž, jak se z toho vylížeš, štěně!“ zasmála jsem se. Začal nesměle a nešikovně, ale byl vytrvalý a mně se to začínalo líbit. Jazyk měl velký, pevný a drsný, každé olíznutí mnou projelo a hnalo mě výš. Za chvíli mě začaly bolet nohy, tak jsem se pohodlně posadila na kraj pohovky a roztáhla nohy doširoka od sebe. Zvedl se a přiklekl mi mezi stehna. Pokračoval jazykem a občas se nesměle dotkl rukama mých boků, břicha a kundičky. V momentě, když jsem cítila, že se blížím k vyvrcholení, jsem vykřikla: „Dělej si to taky!!!“ Popadl svůj naběhlý tlustý kolík a rychlým tempem se ke mně přidal.

Můj orgasmus přišel vzápětí a proudy šťávy jsem mu vychrlila do úst. Statečně vše vylizoval a polykal. Sám začal stříkat o pár okamžiků později. Po chvíli odpočinku jsem dostala zase chuť. Měla jsem zálusk na jeho kládu, ale nechtěla jsem ho ještě připravit o panictví. Přinesla jsem si vibrátor a nechala si to udělat s ním. Opět mě dolízával dosucha a jeho penis snad vůbec nehodlal spadnout. Musela jsem se bránit, abys si ho tam nedala vrazit. Kdyby sám chtěl a naléhal, asi bych se neubránila, ale byl pokorný, poslušný a nesmělý.

Na rozloučenou jsem ho ještě udělala a to tak, že stál ve vaně se zavázanýma očima a já mu stříkala na obnažený žalud proud vody ze sprchy. Když odcházel, podělkoval a poprosil o další návštěvu, což jsem mu ráda slíbila.

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.