Banner
Audio povídky

Simonka otrokyní

Procházím se po oroseném trávníku na zahradě. Už je ráno a dceruška musí být unavená. Vždyť jsem ji slyšel celou noc fňukat a vrtět v jejím pokojíku. Dostala dokonce jídlo, ale pořád chtěla další. Musím být na ni přísnější. No nic. Za chvíli přijdou hosté. Doufám, že Marie již všechno připravila. Vešel jsem do domu a zavolal: „Marie, ty flákačko, kde jsi?“

Simonka otrokyní

Asi po minutě přiběhla malá, asi třicetiletá pohledná žena ve stejnokroji pro služky. „Volal jste mě, můj pane?“ zeptala se nevinně. „Ano, jde o tvoji dceru. Dnes v noci zase nadělala takový rámus, že jsem nemohl spát. Jdi jí domluvit a ať se to již neopakuje. Za chvíli také přijdou hosté. Zdrží se tu asi týden. Máš už všechno nachystané?“ „Ano pane, vše je již připraveno.“ V tom zazvonil zvonek u dveří. „Jdi otevřít, Marie.“ Marie se uklonila a rychle, jako by bolestivě běžela otevřít. Já jsem si zatím oblékl svůj nejlepší oblek a gumové holínky. Za chvíli jsem už byl v přijímacím salonu a vítal hosty: „Pánové, rád vás vidím. Omlouvám se za to malé zdržení, ale, to víte, musel jsem je ještě překontrolovat...“ „Nic se nestalo,“ ujistil mě muž, který stál nejblíže. „Vaše sbírka je vážně impozantní.“

Jenom jsem se ušklíbl - na zdi viselo mnoho desítek páru ženských prsou, která sbírali hlavně mí předkové. Byly zde zastoupeny skutečně všechny velikosti. Celé sbírce dominovala prsa, která sloužila jako opěrka křesla. Poté jsem hosty uvedl do obývacího pokoje, kde již bylo nastoupeno asi 30 nahých dívek, které držely podnosy s jídlem a pitím. „Poslužte si pánové, jsou naprosto krotké. Jenom je prosím nekrmte a nedávejte jim napít.“ Poté jsem ukázal na vyrovnané řady obojků, klipsen, gumových roubíků a mnoha dalších potřeb pro BDSM. „Je to skutečně velmi kvalitní materiál, pane Blocký,“ řekl jeden z hostů, zatímco tahal za bradavky mladou, nádherně vyvinutou blondýnku. „Děkuji. Pořídil jsem je za velice příznivé ceny, protože neprodělaly ani základní výcvik. Před sebou máte výsledek mé měsíční práce. Ale teď pánové, bych vás rád seznámil se svou dceruškou. Je trošičku plachá, takže nevím, jestli s vámi bude chtít mluvit.“

Poté jsem vedl své hosty tmavými chodbami do prvního patra. Zde bylo poházeno mnoho věcí pro puberťáky - skateboardy, kolečkové brusle, oblečení... „Má tu trošku nepořádek, ale jinak je velice zodpovědná.“ Došli jsme k červeným dveřím, na kterých bylo nalepeno mnoho plakátů nějakých zpěváků. Zaklepal jsem na dveře a zavolal: „Simonko, můžeme dovnitř? Máme tu pár hostů, kteří by se s tebou chtěli seznámit. Otevřeš nám?“ Žádná odpověď. „Ale no tak, přece bys nechtěla trucovat? Tito pánové ti neublíží. Tak pojď přece.“ Nic. „Tak dobře, já jdu dovnitř, ale jenom počkej...“ Pomalu jsem otevřel dveře do růžového pokoje plného přepychu - na stolech tři počítače, po pokoji věci, které dávaly najevo, že jejich majitelka má vše, po čem kdy zatoužila. „Myslím, že svou dceru zbytečně rozmazlujete, pane Blocký,“ řekl jeden z hostů, když přešel k černému závěsu, který byl pověšen v odlehlém rohu pokoje.

„Smím to odhrnout?“ zeptal se. „Však počkejte, jen počkejte. Ona tam vždycky trucuje.“ Pomalounku jsem odhrnul závěs a hostům spadla čelist. V rohu stála moje dceruška - šestnáctiletá blondýnka, která měla na hlavě nasazenou latexovou průhlednou masku s otvory pro oči, nos a pusu. V puse měla doslova narvanou obrovskou gumovou kouli, z které po obou stranách vycházely dva masivní železné válečky, které zjevně působily Simonce naprostá muka. V jejích očí se zračil výraz naprostého zoufalství. Její prsa velikosti 3 a půl byla podvázaná gumovým lanem, které jí prsa již skoro odkrvilo a na krásně naběhlých bradavkách jí stály dva kolíčky, které jsem jí tam včera večer sám připevnil. V pase měla nasazený korzet, který ještě zeštíhloval její nádhernou postavu a kvůli kterému, tak hlasitě funěla, kvůli špatnému dýchání. Na její kundičce byl připevněn motýlek a v zadečku, jak jsem hostům prozradil kovový válec, který se při zapnutí vždy maximálně rozehřeje.

Nohy měla roztažené díky dvou kovovým tyčím, které jí nohy roztahovaly do maximální možné délky. Ruce měla díky provazům roztaženy tak, že její zápěstí už měla fialovou barvu. A údiv hostů vyvrcholil, když jsem jim ukázal na radiátory, které pracovaly na maximální výkon. Teď už pochopili význam těžké černé záclony a další, která zadržovala teplo nahoře. Až teď si všimli, že Simonce stékají po těla potůčky potu. Sundal jsem Simonce motýlka a začal jí laskat její buchtičku. Bylo jasné, že tekla jak Dunaj. Druhou rukou jsem jí začal hladit po její nádherné hlavičce a medovým hláskem jsem k ní promlouval: „Simonko, dceruško, tobě se dneska něco škaredého zdálo, viď? Doufám, že jsi splnila svůj včerejší slib a neměla jsi orgasmus. No, já se radši podívám.“

Zasedl jsem k jednomu z počítačů, kde byly záběry z kamery, připevněné na šňůře. Měl jsem nádherný výhled na její prsíčka. Přetočil jsem záznam na dobu, kdy jsem v noci odešel. Zapnul jsem zrychlené přehrávání. Na záběrech bylo vidět, že asi tři hodiny statečně bojovala s přicházejícím orgasmem, ale nakonec se s hlasitým sténáním udělala. Vstal jsem od počítače a znovu jsem laskal tu její nádhernou kundičku. „Jsi celá zpocená a určitě bys chtěla ven na malou procházku, že?“ Simonce se v očích objevil výraz naprostého zoufalství. „Ale no tak, půjdeme se jenom asi tak na hodinku projít do přírody, ano?“ Simonka chabě kývla hlavou. Na to jsem jí nasadil obojek, odvázal její ruce, ale nohy jí nechal roztažené. Vzal jsem do ruky důtky a zeptal se: „Udělala ses dneska večer?“

Simonka slabě kývla hlavou na souhlas a z očí jí začaly téct slzy. Švihnul jsem důtkami, které dopadly přímo na její mokrou kundičku. „Slíbila jsi mi včera, že se neuděláš?“ Opět slabě kývla hlavou. Na její kundičku dopadla další rána. „Jsi zlobivá holčička, která si zaslouží potrestání. Ale já ti to dneska večer vynahradím.“ Simonka se svíjela v kruté agónii. Osvobodil jsem její nohy a za vodítko jí vedl do stájí...

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.