Banner
Audio povídky

Rozhovor s mámou

Když jsem se vrátil ze školy, byla u mě v pokoji mamka. Dokonale mi tam uklidila, a když jsem vešel, zrovna luxovala. Zastavil jsem se ve dveřích a pozoroval jsem mamčinu nádhernou kulatou zadničku, zatímco jezdila vysavačem sem a tam. Velké prsy se jí pohupovaly pod tenoučkou vrstvičkou tkaniny. Když si mě konečně všimnula, vypnula vysavač a přivítala mě svým obvyklým zářivým úsměvem.

Rozhovor s mámou

„Ahoj sportovče, jak bylo?“ zeptala se. „Normálka - aspoň myslím. Nečekal jsem, že mi tu budeš smýčit,“ odvětil jsem já. „No, je jasné, že moje a tvoje pojetí uklizeného pokoje je naprosto odlišné,“ řekla mamka. „Promiň... budu se snažit, abych to zvládal líp,“ zamumlal jsem. „Jasně, to už jsem slyšela. Alespoň koš si občas vynes, buď od té lásky, ano?“ Srolovala šnůru od vysavače a vykročila ke dveřím. „Jo, a ještě jedna věc, tygříku...“ Sáhla do koše na prádlo a vytáhla z něj své kalhotky. „Odteď, když skončíš s mými kalhotkami, vrať je, prosím tě, zpátky do koše v koupelně, ano?“ S mírným úsměvem mi pohlédla do očí a odešla z mého pokoje. Nejraději bych si v tu chvíli lehl na podlahu a umřel hanbou.

Už dlouho jsem podnikal nájezdy na koš s mamčiným prádlem a teď jsem zapomněl na její schované kalhotky. Přestože jsem se hrozně styděl, zároveň mě trochu překvapovalo, že se mamka zas tolik nezlobila. Jenom jsem doufal, že to neřekne tátovi. Snad kdybych se jí omluvil, zůstalo by to jen mezi námi. Sešel jsem dolů do kuchyně, kde mamka připravovala večeři. „Mami,“ oslovil jsem ji. „Ano, zlatíčko?“ „Omlouvám se za ty kalhotky.“ „To nic. Jen musíš být trochu opatrnější, miláčku. Skutečně bych nechtěla, abys musel svému otci vysvětlovat, proč máš ve svém pokoji kalhotky jeho ženy,“ řekla mamka. „Jasně. Asi mi vypnul mozek,“ odvětil jsem. Mamka přišla ke stolu a posadila se vedle mě. „Můžu se zeptat na pár věcí ohledně tvé záliby v kalhotkách?“ zeptala se s úsměvem. „No, asi jo,“ zasmál jsem se nervózně. „Vytáhl jsi je z koše na prádlo, takže předpokládám, že je máš raději použité,“ řekla mamka.

S očima upřenýma na podlahu jsem přikývl. „Takže se ti líbí jejich vůně?“ „Ano,“ přisvědčil jsem. Nemohl jsem uvěřit, že se takhle otevřeně bavím se svojí vlastní mámou. „Předpokládám, že přitom masturbuješ, mám pravdu?“ vyzvídala mamka. „No, většinou jo,“ přiznal jsem. „Ty kalhotky jsou z hedvábí. Určitě se ti muselo líbit, jak ti kloužou po kůži,“ pokračovala. „To jo,“ zachraptěl jsem. „A nechceš se teď zeptat na něco ty mě?“ zeptala se mamka. „A můžu se tě zeptat na něco hodně osobního?“ Mamka se usmála. „Tak dobře, ale jen když se i já budu moci ptát tebe, ano?“ Přikývl jsem a položil první otázku: „Děláte to s tátou často?“ „Děláme?“ opáčila mamka. „Myslíš, jestli máme často sex?“ „Jo,“ přisvědčil jsem. „No, tvůj táta už na sex nemá takovou chuť jako kdysi a já... já byla v sexu odjakživa děsně nenasytná,“ prohlásila mamka. „Takže se nám daří se pěkně pomilovat jednou za pár dní nebo tak nějak.“ „A co...“

„Počkej, počkej, kamaráde. Teď jsem na řadě já,“ zarazila mě mamka a se zvláštním úsměvem mi hleděla do očí. „Ráda bych věděla, jestli jsi někdy ošoustal i něco jiného než maminčiny kalhotky.“ Nemohl jsem uvěřit vlastním uším. „Ne tak úplně...“ zahuhlal jsem. „Ne tak úplně? Tak buď jsi někoho vošoustal, nebo jsi panic,“ prohlásila mamka. „Jsem panic,“ přiznal jsem. Mamka se zářivě usmála. „Výborně. A tvá otázka?“ „Jaký je to pro chlapa? Víš, co myslím. Když má sex,“ vyptával jsem se. „No, to opravdu nevím, protože jsem žena, ale myslím, že to bude hodně podobné tomu, když si po penisu přejíždí hedvábnými kalhotkami. A ten pocit určitě znáš.“ Oba jsme se zasmáli. „Jen ti řeknu, že tomu místečku, kam muž zastrčí při sexu svůj penis, se nic na světě nevyrovná. Je teploučké, jemňoučké a vlhké a může v tobě vyvolat úžasné pocity.“

Na dlouhou chvíli se odmlčela a zkoumavě mi hleděla do očí. „Když sis dával klín mých kalhotek k ústům a nosu, tak jsi na tohle zvláštní místečko myslel, ne?“ Přikývl jsem. „Buď ke mně upřímný, zlatíčko,“ pobízela mě mamka. „To zvláštní místečko, na které jsi myslel, patřilo mně, že ano?“ Ztěžka jsem polkl. „Ano,“ připustil jsem. Rozzářila se jako sluníčko. „Myslela jsem si to,“ prohlásila. Nastala trapná pauza. Mamka si mě zkoumavě prohlížela. „Tvůj otec se vrátí každou minutu z práce. Myslím, že až si dnes večer půjde lehnout, měli bychom my dva pokračovat, kde jsme přestali. Musíme si promluvit o spoustě věcí a udělat některá velmi důležitá rozhodnutí.“

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.