I. Teď jdeme vedle sebe a já ani nevím kam. Je to super... je teplo, nikde nikdo, jen pár opozdilců se vrací domů. Vyprávíš mi o chatu, o svých známých, o našich známých. Procházíme kolem lavičky, kterou halí tma a já jsem za tu tmu vděčná. Jsem ráda, že nevidíš úsměv na mé tváři. Vzpomněla jsem si, jak jsem tě na jedné virtuální lavičce učila líbat. Ta vzpomínka způsobila to, že jsem dostala strašnou chuť to zkusit ve skutečnosti. Zkusit tě políbit, malinko ochutnat. „Posadíme se?“ vyřknu ta dvě slůvka dřív, než si stačím uvědomit, co vůbec plácám. Jen přikývneš a vyprávíš dál. Nevím, čím to je, ale asi na mě začala působit ta Gabča... mám opravdu strašnou chuť dovolit svým rtům, aby poznaly tvá ústa. Té chuti se nedá odolat a tak trochu neohrabaně ti zastavím slůvka polibkem. Mlčíš... chtěla bych ti číst myšlenky.
Tak trochu se bojím, že ti to bylo nepříjemné a začnu se rychle omlouvat zvedajíc se z lavičky. Ale ty mě chytáš za ruku a posazuješ si mě na klín. Vše beze slov... i tlukot srdce by snad bylo možné zaslechnout. Bereš si mou tvář do dlaní a teď naopak zase ty bráníš slovíčkům, aby byla vyslovena. Ochutnávám tvoje rty, zkouším provokovat tvůj jazýček... moc se mi to líbí. Ještě pořád ti sedím na klíně a cítím, že ani tobě to není nepříjemné. Užívám si tvoje doteky... jak mě hladíš po zádech, zajíždíš do vlasů... nechávám se unášet tím, jak mě líbáš na krku. Mám velkou chuť se s tebou pomilovat, ochutnat tě celého. Jenže, to nesmíme, víš? Tenhle zákaz si v duchu opakuji pořád dokola. Jenže tvoje doteky mi berou sílu k tomu, abych se té chuti vzepřela. Hladíš mě na prsou... asi se ti líbí dotyk krajky na mé podprsence.
Cítím, jak mi pod tvými doteky tvrdnou bradavky... je to až bolestivá křeč, která mě moc vzrušuje. Dost šikovně si mě zbavil trička (už si to asi někdy dělal, ne???) Skláníš se nade mnou a vysvobozuješ má prsa. Jakmile tvoje ústa přijmou mou bradavku, neudržím to v sobě a z úst mi vyjde krátký sten. Pomaličku se na tobě začnu hýbat... jen pomaličku a jen maliličko. I ten malý pohyb způsobí to, že i tvůj dech přestane být skrytý. Miluji, když vím, že se ti to líbí. Mám chuť tě provokovat... vysmeknu se z tvého obětí a nezadrží mě ani tvá prosba, abych zůstala. Stoupnu si před tebe a opět děkuji tmě, že ti dovolí vidět jen obrysy mého těla. Pokouším tvou fantazii a hraji si sama se sebou... pomalu si svlékám kalhotky (ještě, že jsem se ráno rozhodla pro sukni, a ne pro kalhoty). Tvá fantazie asi hezky pracuje, protože se tvé ruce hnuly směrem do tvého klína. Asi by nejraději uvolnily zip u kalhot, aby v tvém klíně už nebylo tak těsno.
Nakloním se k tobě... políbím tě... a pohladím tě tam, kde se ti to tolik líbí. Mé rty opouštějí tvé a políbí tě na zip u kalhot. A zase je slyšet slabounký sten, který se ti vydral z úst. Jen se pousměji a pomůžu ti povolit knoflík u kalhot a rozepnout zip. Mám trošku strach, že se ze tmy najednou vynoří náhodný kolemjdoucí, ale i tento pocit mě najednou nějak vzrušuje. Kdyby si věděl, jak moc jsem vzrušená, pomiloval by ses se mnou hned teď a na nic by si nečekal. Ale já nechci... ještě chvilku si chci s tebou hrát...
II. ...má kůže voní tvou. Prsa, krk i záda už si s tvými prsty tykají... znají se. I přes tvůj protest, že nás někdo uvidí, jsem ti pomohla uvolnit kalhoty. Jsi hodně vzrušený. Pomalinku si tě beru do ruky a vychutnávám si to nepatrné zachvění tvého těla. Každičký tvůj sval je v napětí, čeká, co bude dál. Laskám tě svou rukou, zkoumám tvé reakce na můj pohyb. Prý jsem potvora, řekl si. To proto, že tě takhle mučím. Ale řekla bych, že to byla jen slova, která měla prolomit to napjaté ticho, ve kterém vynikaly slabé vzdechy nás dvou. Chvilku tě jen tak laskám a potom se pomalinku skláním a beru si tě do úst. Nechávám svůj jazýček, aby prozkoumal všechny tvé kousíčky. Hladíš mě ve vlasech, bráníš pramínkům vlasů, aby mi padaly do obličeje a tím překážely v mém prozkoumávání.
Cítím, jak mým ústům přicházíš vstříc a tvé ruce pomalinku začínají udávat tempo, kterým tě mám ochutnávat. Stále rychleji a rychleji mě tlačíš do svého klína. Ale já ještě nechci, aby byl konec... opět se ti vysmekám, tentokrát jen na chvilinku a sedám si ti na klín. Přitahuješ si mě za zadek, saháš mi pod sukni. Malinko jsi překvapen, že jsem pod sukní nahá a náhle ti dochází, co se asi dělo před chvilkou ve tmě, když ses na mě díval a pozoroval jen mé obrysy. Držíš mě za zadek a mně nedá moc práce na tebe dosednout a poprvé tě cítit v sobě. Ten pocit je nepopsatelně krásný... cítit, jak ve mně pulsuješ. Ještě chvilku si ten pocit vychutnávám bez hnutí... jen tě líbám. Malinko ses vzepřel a to je pro mě výzva k tomu, abych ti vyšla vstříc. Milujeme se spolu na té lavičce, o které jsem už dlouho snila, o které jsem psala ve své fantazii...
III. ...milujeme se spolu a já si skutečně užívám každý tvůj dotyk, každý okamžik s tebou. Jsem natolik vzrušená, že jsem jen malinký kousíček od toho, abych dosáhla orgasmu. Já ale ještě nechci... chci si tě ještě dlouho užívat. Tuhle myšlenku vyslovím i nahlas, řeknu ti, že musíme zpomalit, že už to dlouho nevydržím. Ty ale naopak přitlačíš mé boky k sobě do klína a začneš si mě přitahovat blíž ještě rychleji. Líbáš mě přitom střídavě na ústa a na krk... zešílím z té rozkoše. Cítím, jak mi tělem začíná projíždět elektrizující vlna, která napíná a zase smršťuje každičký sval v mém těle. Trvá to dlouhou chvíli... orgasmus bez konce. Malinko se mi směješ... prý jsem byla trošku hlasitější. Slíbávám ti úsměv ze rtů a jsem ráda, že je tma. Jsem ráda, že nevidíš, jak se stydím za to, že jsem neovládla svoje emoce.
Stále ti sedím v klíně, stále jsme spojeni jeden s druhým. Cítím, jak v tobě pulsuje krev a ten pocit znovu probouzí chuť po dalším milování s tebou. Zvedám se, stoupám si před lavičku a nastavuji ti svůj zadeček. Víc nebylo potřeba... pochopil si hned, že bych chtěla, aby sis mě vzal zezadu. Velmi rychle do mě pronikáš, nyní nemá naše spojení nic společného s tím něžným milováním před chvílí. Jsi divoký, pronikáš do mě stále silněji a rychleji. Mám co dělat, abych se udržela na nohou... malinko to bolí, ale i ta bolest umocňuje rozkoš, kterou prožívám. Slyším tvůj dech a moc se mi to líbí. Je také stále rychlejší a hlasitější. Myslím, že i ty si právě užíváš svou vzrůstající rozkoš, která tě brzy přivede na samý vrchol.
Tahle myšlenka mě dostala natolik, že mnou opět velmi nekontrolovatelně projela vlna orgasmu. Tentokrát to byl velmi rychlý a velmi prudký záchvěv celého těla. Jakmile ze mě tento pocit malinko vyprchává, velmi šikovně se ti vysmekám a otáčím se k tobě čelem. Malinko zasténáš zklamáním, protože stačila jen chvilinka, a i ty by si dosáhl svého orgasmu. Políbím tě na ústa a sedám si na lavičku... ty stojíš přede mnou... vzrušený... a já mám chuť si tě znovu ochutnat...
IV. ...mám velkou chuť si tě zase ochutnat. Rychle si tě znovu beru do úst a jazýčkem zkoumám každý kousek tvého vzrušení. Evidentně se ti to líbí, protože mi svým tělem určuješ tempo, kterým tě mám polykat. Netrvá to moc dlouho a v ústech se mi rozvine jemně slaná chuť. Je to neklamná známka toho, že tvé vyvrcholení už je skutečně blízko. Naposledy si tě spolknu co nejhlouběji do krku, začnu sát mnohem intenzivněji než doposud. Během chvilinky se začneš chvět... začneš mi plnit ústa svým teplem... trvá to nekonečně dlouho...
V. Koupila jsem si lístek na vlak a teď stojíme vedle sebe na peronu. Mlčíme. Mám už jen chvilku na to, abych nastoupila a odjela. Nadýchnu se... chtěla bych ti říct, že... zastavíš má slova svou rukou, utišíš mě polibkem... otočíš se a beze slova odcházíš... nebylo to Na shledanou, bylo to Sbohem.
