Banner
Audio povídky

Pozvání

Zbavuji se chloupků na svém těle, vyholuji se žiletkou, ještě víc musím roztáhnout nohy, abych se dostala pro mě i na méně přístupná místa, ale která budou za hodinu zcela vystavena pohledu muže. Chci být pro něj čistá, aby byl spokojen... I když vlastně nevím, jestli on bude spokojen. Roztahuji si pysky a přejíždím po nich ostrou žiletkou, ještě nohy a podpaždí a jsem hotová.

Pozvání

Buší mi srdce a cítím napětí ve svém těle, ještě se musím lehce nalíčit a upravit si vlasy, klepou se mi ruce, když na to pomyslím... Před pár dny mi přišel mail, byl od NĚJ, od jednoho dominantního muže, kterému jsem se snažila být před lety dobrou subkou, ale všechno jsem zvorala. Dlouho mlčel, nemluvil se mnou a najednou se ozval. Jen ten mail od NĚJ, abych v jím určený den přijela do určeného města, do hotelu, vešla do pokoje, svlékla se do naha, lehla si na postel tak, aby moje roztažená stehna směřovala ke dveřím a od pasu nahoru se přikryla peřinou... Věděla jsem, co tím myslí, znala jsem ten úkol, už mi jednou tohle napsal, s tím, že přijde do pokoje za mnou jeho kamarád a použije moje tělo..., ale tehdy se to nestalo. Měla jsem už jen pár minut, rychle si obléct černé spodní prádlo, punčochy, krátkou sukýnku a černé obtažené tričko...

Nazout boty na podpatku, vzít kabelku a jít... Ještě poslední pohled do zrcadla, sama sobě se podívám do očí a říkám si: „Opravdu to chceš?“ Ale vím, že ano, moje tělo mi dává jasnou odpověď... Ujíždím jím udaným směrem a mám hlavu plnou zmatených myšlenek, kdo přijde za mnou do toho pokoje? Kdo to bude? On sám? Nebo pro mě naprosto cizí chlap? Neuvidím ho, nebudu to vědět... Určitě mě napadá i myšlenka, že si zahrávám s ohněm a že mi může ten člověk moc ublížit, budu naprosto sama, ale..., věřím autorovi toho mailu, že zase z toho pokoje odejdu... Vcházím do haly hotelu a hledám pokoj s udaným číslem, je až na konci chodby, dveře jsou otevřené, vejdu dovnitř a zavřu je za sebou. Nevím, jestli to dokážu vydýchat, adrenalin mi pumpuje žílami, klepou se mi ruce a já se pomalu svlékám. Šaty vložím do skříně a nahá přejdu k posteli, položím se na ní, přesně tak jak chtěl...

Roztáhnu pokrčené nohy, aby, až vejde do dveří, hned uviděl moje pohlaví... Přehodím přes sebe peřinu, aby přesně zakrývala moje tělo od pasu nahoru a smskou odpovím, že jsem tedy připravená... Ležím v této potupné poloze, jako by se zastavil čas, myšlenky mi zmateně prolétají hlavou a já čekám... Napjatě natahuji uši, až uslyším... Otevírají se dveře, vrzly panty, někdo vstoupil do pokoje a zase za sebou zavřel... Celá se napnu, jakoby ztuhlo moje tělo... Jediný smysl, který teď mohu použít je můj sluch, napínám ho co se dá... Slyším šustění šatů, zřejmě se svléká a pak se zhoupne u mých nohou postel pod jeho vahou, jak si sedá... Vzpomenu si co mi psal a sama si rukou zajedu mezi nohy a prsty roztáhnu kundičku tak, aby viděl i vchod dovnitř... Klepe se mi ruka, cítím jak se mi vlévá krev do tváří, jsem rudá studem... Prohlíží si mě, dívá se na mě, musí vidět, jak se mi klepou nohy...

Asi i proto mě jemně pohladí po ruce a pak ji odstrčí. Dotkne se mě tam, prstem projede kundičku a zkusí, jestli jsem vlhká, roztáhne pysky do stran, jak nejvíc to jde a docela tvrdě mi promačká klitoris... Nechová se zrovna moc jemně a já cítím, jak moje tělo začíná na jeho doteky reagovat, všimne si toho a okamžitě přestane. Nalehne na mě a tvrdě vnikne až na dno... Musím se kousat do rtů, abych nevykřikla... Prudce do mě přiráží a bere si mě jak chce, velmi tvrdě a velmi prudce... Cítím při tom slast a pnutí ve svém podbřišku, i když se tomu bráním, kundička začíná víc a víc vlhnout a moje mysl začíná té slasti víc a víc podléhat... Musí to vědět, musí cítit, že mu podléhám, moje tělo je vláčnější a boky mu vycházím vstříc, vstříc jeho ještě prudším pohybům... Pak opustí moje tělo a já cítím, jak mi na břicho dopadá jeho horké sperma. Vstává z postele, ale já vím, že musím pořád zůstat ležet bez pohybu, ještě není konec... a já? Já si snad ani nepřeju, aby tohle byl už konec, ne... Nechci, aby byl konec, moje mysl je omámená vzrušením a cítím, jak mi pulzuje kundička...

Nic se neděje, je ticho a mě zase začíná napadat, kdo to je... Je to ON? Ten, koho si přeju anebo naprosto cizí chlap? Slyším škrtání zapalovače a až ke mně pod peřinu se dostává vůně tabáku. On klidně sedí a kouří a dívá se... Dívá se na napůl obnažené tělo, dívá se, jak se mi leskne mezi nohama vzrušení, které způsobil... Dívá se na ještě pořád roztaženou kundičku... Cítím to, jako by jeho pohled pálil, nebo jsou to jen mé představy? Nevím. Zvedne se a kapesníkem setře sperma z mého břicha a usedá mezi moje nohy. Podle zvuku poznám, že si nandal chirurgické rukavice a na kundičku mi dopadne něco chladivého, gel, lubrikační gel... Roztírá ho po mně, velmi jemně, od poštěváčku až k zadní dírce... Je to příjemné. Ale pak tvrdě zmáčkne a vytáhne poštěváček a mnou projede vlna bolesti, napnu se v bocích, abych ji zmírnila, ale nejde to. To samé udělá i s vnitřními a vnějšími pysky...

A pak pocítím prudkou bolest, jak mi na ně připne kolíčky... A samolepící páskou konce kolíčků přilepí k mým stehnům. Jsem plně roztažená a přístupná. Vím, že se nesmím hýbat a vím, že musím držet... On si to tak přál a ať je tohle kdokoliv, musím to vydržet a podstoupit to. Ale i přes bolest kolíčky svírajících pysků moje tělo nepřestává reagovat, spíš naopak... Ta bolístka moje vzrušení umocňuje. Rukou mi naznačí, abych ještě víc od sebe roztáhla stehna a pak vnikne do mě dvěma prsty, roztahuje je a prohmatává mě uvnitř, přidá ještě jeden a druhou rukou mi tře poštěváček. Cítím, jak se roztahuju, cítím každý pohyb jeho prstů, a když do mě pomalu zasouvá i čtvrtý prst, kundička se musí pod jeho tlakem roztáhnout... Dělá se mi černo před očima, cítím, jak se na mě blíží orgasmus, ale sama si to ještě snažím oddálit... Ještě chvilku...

Prudce ze mě prsty vytáhne a znovu přidá gel. Pak do mě zpátky prudce vrazí čtyři prsty a projíždí s nimi dovnitř a ven... Vím, co chce udělat a už cítím, jak pomalu přidává i palec a klouby, které nejdou dál dovnitř... Začne mi rychle třít poštěváček a já mám pocit, že mě roztrhne, když jeho klouby pomalu vnikají do mého těla... Strašně mě to bolí, tečou mi slzy po tvářích a mám chuť křičet, ale on nepřestává... Pořád mi tře poštěváček a jeho pěst se pomalu dostává dovnitř... Až tam najednou vklouzne a v tu chvíli dostanu křeč orgasmu a svírám v sobě jeho dlaň... Nechá ji tam, bez pohybu a pak ji opatrně vyndá ven. Uvolním se a prochází mnou naprosto nepopsatelný pocit... Ale on se mnou ještě není hotov, vytrhne mě z uvolnění prudká bolest na poštěváčku... Právě i na něj mi přicvakl pevný kolíček a několikrát za něj zatahal. Mám co dělat, abych se nepočůrala...

Do kundičky mi vniká něco hrozně studeného, nějaký předmět, tlačí ho do mě..., až pronikne celý dovnitř. Je tak studený až to pálí... Vím, co to je... Vychlazená plechovka od Coca Coly nebo jiného nápoje. Prohýbám se v bocích, chtěla bych se toho zbavit, ale nejde to... Tvrdě mi přirazí rukou zpět boky na postel, abych věděla, kde mám své místo... A já si to radši rozmyslím a položím se tak, jak si přeje. Plechovka uvnitř mě tlačí a studí... A já uslyším znovu škrtání zapalovače..., že by si zase šel zakouřit? Ale za chvilku moje boky prudce vyletí nahoru, protože přesně na můj poštěváček dopadly kapky horkého vosku... Jeho ruka mě zatlačí zpět a přidržuje, abych se nehýbala... A to už mi na intimní místa dopadá další horký vosk, dokonce pár kapek zateklo i dovnitř... Nemůžu to vydržet, moc to pálí a plechovka uvnitř mě je už nesnesitelná..., ale jako by to cítil, přestane.

Jen ležím a těžce oddychuju. Sundá kolík z mého poštěváčku a uvolní i lepící pásku na stehnech, z mých pysků odstraní i ostatní svorky, jemně mi sundává ztuhlý vosk z mého pohlaví... A já se uvolňuji... Je to příjemný pocit... Až na tu plechovku..., ale i na ni dojde, prostě mi znovu roztáhne kundičku a dvěma prsty ji ze mě vytáhne ven... Zabolí to, ale jen chvilku... Pak mě rukou popleská po roztažené, nateklé, pulsující kundičce a zvedá se... A beze slova odchází... Dveře klapnou... A je ticho... A jsem v pokoji sama. Ležím v té samé poloze, se zdřevěnělýma nohama nemohu ani pohnout, jen odkryju peřinu, abych k sobě pustila čistý vzduch... Pomalu si sednu a vidím pod sebou tu spoušť, kterou jsem napáchala... Jako kdyby pode mě někdo nalil litr vody... Tak moc bylo pode mnou mokro... Tak moc to se mnou zamávalo... Tak moc jsem reagovala...

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.