Jakožto muzikant na volné noze, ve dne bloudil po městě, po nocích hrál po barech, i když jsem se nikdy nebavil příliš s lidmi a dívkami kolem, užíval jsem si táhle noci v pocitu očekávání té pravé, dokaď nepřišla ONA... Odehráli jsme právě poslední sadu věcí na svatbě nějaké zámožné rodiny, kterou jsem neznal a ani v životě o ní neslyšel. Jako vždy jsem koukal z podia po lidech, co se bavili a taky po holkách, boule na místě mého poklopce stoupala a klesala dle toho, jak moc jsem si myslel o pozorovaném předmětu, že je to ta pravá. Byla to věc vkusu, ale v životě jsem za žádnou nezašel, pouze se užíral a byl ohromně, jak bych to řekl... nadržený. Dohráli jsme, sestoupili z pódia a já se smířil s tím, že se zbytek naší kapely ztříská společně s hosty, proč by ne, jako vždy jsme měli rezervovány pokoje v hotelu, kde se svatba konala.
Šel jsem k baru a namíchal si gin s tonikem. Vypil jsem si svou sklenku a rozhlížel se kolem, hosté řádili na parketu opodál. Pár vytrvalých pijanů sedělo u stolů a klábosilo, v tom jsem spatřil pár očí, nádherný pár těch nejkrásnějších očí, které jsem kdy spatřil. Seděla u stolu a koukala na mě, byl to přesně můj typ. Malá, asi metr šedesát vysoká, trošku kulaťoučká dívka s širokými boky a hnědými šaty, popíjela svůj drink. Všiml jsem si, že má stejný nápoj jako já, to vše dle sklenic na stole vedle ní, seděla tu asi dlouho a matně jsem si vzpomínal, že jsem ji zahlédl, jak nás pozorovala při show. Trošku jsem se zdráhal, ale pousmál jsem se na ni, pozvedl svou sklenici a kývnul na ni. Toto gesto mně opětovala a rukou naznačila, abych k ní přišel blíž. Bylo to zvláštní, ale poklopec se mně tentokrát nevyvýšil. A co nebylo zvláštní, má povaha se osvědčila, okamžitě jsem se zamiloval a cestou k ní jsem si byl jist, že to je ta pravá, ta jediná, pro kterou můžu žít...
Na tu přeci hned neskočím a prožiji s ní nádherný život. Ach, já hlupák. Přisednul jsem si k ní a navázali jsme rychlý rozhovor. V tomto bodě nadchází trošičku hluché místo, popíjeli jsme z láhve u stolu, alkohol se mně dostával do hlavy a já vyprávěl o všem možné, o kapele, ambicích, minulosti. Musel jsem být dost trapný, směšný, nijak tajemný, tak jak jsem si to vždy přál. Naprosto jsem podlehnul jejímu kouzlu, pohledu, dlouhým černým vlasům v copu, síle jejího mlčení, naslouchání a jejímu přikyvování mému vyprávění. Neříkala mnoho, nemusela, vstali jsme od stolu, bůh ví, jak dlouho jsme tam seděli, ale cítil jsem se skvěle. Nejeli jsme výtahem, ale šli po schodech do třetího patra hotelu, pokoje číslo 28. Vstoupil jsem do pokoje, zabouchla za náma a zamkla. Usmála se.
Nemusel jsem nic říkat, z mých očí jí muselo být jasné, že jsem nezkušený. Nevěděla, že panic, ale něco tušila. Letmo jsem si všiml pokoje, modré stěny s různými pruhy v odstínech této barvy. Jedno lůžko, pootevřený balkon, křeslo. Zalíbila se mi podlouhlá římsa u oken balkonu, vždy jsem toužil dělat to poprvé ve stoje... Doufal jsem, že mně to dnes vyjde. Asi pochopila, kam se dívám a na co myslím, pomaličku spouštěla své šaty, odkrývala své kulatější bříško a nádherné pevné poprsí podobné vrcholům špiček hor. Za chvíli byla úplně nahá... Postavila se k římse, parapetu, anebo jak bych to nazval, opřela se svým zadečkem, svými širokými boky. Jednu ruku si pomalu sesunula do klína, začala se dráždit a pomalu oddechovala. Druhou rukou mně odvazovala kravatu, sundávala oblek a košili.
Trvalo jen chvíli, než jsem stál svlečen do půl pasu, rukou zabořenou v jejím klíně, druhou hladíc její ňadra a jazykem v jejich ústech. Trvalo věčnost, ale pomalu a vděčně se mně udělala pod rukama. Byl to první orgasmus, který jsem od svých 17 let viděl, způsobil svou rukou. Kyl jsem nedočkavý, klekla si, chvíli mě laskala a olizovala můj penis. Nebyl to žádný šílený obr, ale dvou desítek centimetrů dosahoval. Myslím, že s ním byla spokojena... Teď bylo jen na mně, jaké s ním zahrají divadlo, vyskočila si a usadila se na římsu, roztáhla své nohy, odkryla svou vlhkou kundičku a pomalu jsem do ní vniknul. Nebyl jsem si nikdy jist svými rozměry, myslím těma dvěma desítkama, a tak jsem vnikal pomalu a postupně přirážel až ke kořeni. Netrvalo dlouho a udělal jsem se do ní. To vlhko, teplo a ta dlouhá abstinence zapříčinila, že jsem neměl bůhvíjak velkou výdrž. Co chcete napoprvé?
A tak jsem se zhluboka nadechnul, sebral všechny síly a pokračoval. Můj pták mě poslechnul a znovu se postavil, těžce jsem oddychoval a pomalu do ní vnikal, sem tam zrychlil a oddálil další a další orgasmus. S malými pauzami jsme tam ve stoje pokračovali až do rána, vydržel jsem dlouhé tři hodiny s malými pauzami a změnami poloh, kdy se ke mně otočila zády a udělala mně vše těžší, činil jsem se a vnikal do ní, stále pomalu a svědomitě. Každý další orgasmus byl pomalé a nekonečné utrpení, slast, prožitek. Byl jsem unaven, vyčerpán, zpocen a bránil jsem se těžkému oddechování. Myslím, že byla spokojena, vyřízena, také unavena a polykala každý další pokus o vzlykot či zakřičení. Nakonec jsme se svalili na zem a usnuli. Ráno jsem se probudil, cloumala se mnou trochu kocovina, ale nejvíce se mnou zacloumalo to, že byla pryč. Žádný dopis, telefon, ani její jméno jsem neznal. Nasál jsem zbytky její vůně, rozhýbal své unavené údy a pomyslil si, že to je opravdu ta pravá... Ona to věděla a já to vím už taky, každá je ta pravá, ale snad jednou zůstane i nějaká ta na další den, snad týden, měsíc, možná celý život. Od té doby se však před každým dalším vystoupením pořádně vyspím a odpočinu, abych byl schopný příští den časně vstát a odejít jako první...
