Miloval všechny možné botičky, střevíčky, či pantoflíčky. Popelka měla bot dost, a tak se při sexu s ním musela kolikrát i třikrát přezout!!! Popelku to ale vyrušovalo, tak se někdy nemohla pořádně udělat. Musela se pak dodělávat o samotě v uklízecím kumbálku, aby ji nikdo nevyrušil. Vzala si malé košťátko nebo prachovku a někdy, když byla ta její kundička rozdrážděná na doraz, vzala si na pomoc velké koště. To nikdy nezklamalo. To pak měla takový orgasmus, že z ní šťávy vytékaly proudem. Jednou ji ale načapala moudrá sudička, a tak musela Popelka všechno vyklopit o tom, jak ji princ neudělá a jak je nešťastná. Sudička vzal svou kouzelnou hůlku a pravila, „když budeš moc hodná holčička a uděláš co ti řeknu, zbavím tvého prince té úchylky.“ Popelka ráda souhlasila a sudička ji zavedla do jakéhosi strašidelného hradu, kde žil zlý kouzelník, kterému nikdo nechtěl dát.
A protože mu sudička dlužila laskavost, nařídil jí ať mu přivede úslužné děvčátko, se kterým si bude dělat co chce. I nařídila sudička Popelce: „A ne, aby ses cukala! A to ti povídám, než odbude půlnoc, ať máš vystříkané všechny 3 dírky, jinak kouzlo vezmu a tvůj princ bude opět uchylák!“ Popelka vešla do hradu a uviděla kouzelníka, který už si ho v koutě mrskal. Byla to pořádná kláda! „No konečně,“ pravil kouzelník, „tak se podívejme, co jsi to za pěkné mláďátko. Jen pojď holčičko, já ti neublížím. A Popelka, která se bála kouzelníkovi velké klady, byla nucena pokleknout a začít mu ho jemně olizovat. „Tak dělej ty couro, pěkně si ho tam strč,“ poručil kouzelník a Popelka dělala, jak nařídil. „Neboj ty děvko, však ty tomu přijdeš na chuť!“ A jak pravil, tak se i stalo. Popelka odhodila zábrany a lízala a sála a honila a cucala mu koule, jak ta nejnadrženější kurva v celém království.
Když už měl kouzelník dost kuřby, pravil Popelce: „Tak a teď si tě dám vleže“ a v tu ránu byla Popelka na zádech, nohy roztažené, kundička vlhka... Kouzelník ji zalehl a jeho klacek už si to štrádoval dovnitř toho malého kůzlátka a šoustal a šoustal. Tu rychle, tu pomalu, až cítil, že už nastala jeho chvilka. „Tak kam to chceš, ty malá kurvičko?“ ptal se kouzelník. „Do kundy! Prosím, vystříkej mě tam!“ prosila Popelka, se kterou už to taky cukalo. A kouzelník jí tu svatyňku pěkně vystříkal a za chvilku už mu ohon zase stál, a tak si Popelku obrátil na všechny čtyři a vrážel jí to do prdélky. A Popelka skučela a vyla jak háravá fena, a tak jí kouzelník vystříkal i zadeček, a pak se nechal zase kouřit a ždímat koule, až se Popelka začala dávit jeho semenem a on na ni křičel ať kouká hezky všechno spolykat.
Popelka udělala, jak poručil a v půlnoci po té velké mrdačce šla celá bolavá s roztaženýma nohama domů. Ráno přišel princ a chtěl jako vždy šoustat, ale tentokrát bez bot, a tak byla Popelka vděčná sudičce a nemusela se už nikdy u toho přezouvat. A když se i tak neudělala, zašla si o půlnoci za svým věrným kouzelníkem a na blbý koště se už navždycky vysrala.
