Také jsem se dozvěděla, že mě pustili ven ne za vzorné chování, ale proto, že to mám dostat, takže mám několik dní volno. Jak jsme tam tak seděly, pozorovaly příboj a v hlavě se nám vybavovaly zážitky uplynulých dní, dostaly jsme zase na to chuť. Annie mi prý hned musela ukázat něco naprosto super a odběhla do nedalekého houští. To, co přinesla vypadalo tak trochu jako hrablo na sníh z polystyrénu a s dřevěnou násadou. Nejdříve mi nebylo jasné, co s tím, ale pak si Annie lehla k moři, až na hranici příboje, zasunula do své vlhké buchtičky násadu a konec s polystyrénem položila jako plovák na vodu. Byl to fascinující pohled pozorovat, jak jí každá vlna zaráží násadu hloub a hloub a zároveň se jemně naklání nahoru a dolů. Jen ten pohled mě nesmírně vzrušil a moc jsem chtěla, aby mi Annie svůj vynález zapůjčila.
Ta však byla neoblomná a jediné, v čem mi vyhověla bylo, že mě nechala kleknout si jí nad hlavu a nechat její hbitý jazyk kmitat v mé buchtičce. Byla to nádhera, jak jsem hleděla na příboj na širém moři, pozorovala plovák, který ráznými pohyby uspokojoval Annie a cítila v sobě Anniin jazyk. Po chvíli Annie dosáhla již několikátého orgasmu a pomalu jí to takhle přestalo bavit, a tak konečně nastal okamžik, na který jsem čekala. Rychle jsem si lehla na záda a rázným pohybem vsunula násadu do své, již úplně mokré a doširoka otevřené, kundičky. Pak jsem plovák pomalu spustila do vody a nechala se unést nádherně vzrušujícím příbojem. Přestala jsem vnímat okolí. Když ve mně po poměrně krátké době doslova explodoval první orgasmus, na chvíli jsem se vzdáleně vrátila do reality a se zájmem zpozorovala, že můj jazyk se už činí v Anniine kundičce.
Její šťáva mi stékala po tvářích a to mě vrátilo opět do světa, kde neexistuje nic, než absolutní sexuální vzrušení. Nevím, jak dlouho to mohlo trvat, ani kolik jsem měla orgasmů. Vím jen, že jsme se s Annie takto několikrát vystřídaly, když jsem si všimla, že slunce již zapadá za obzor. Rozhodly jsme se tedy rozdělat oheň. Musím říci, že v tomto ohledu o nás bylo dobře postaráno a kromě připraveného dřeva a zápalek tu byl i dostatek jídla. K večeři jsme si vybraly rybu opékanou nad ohněm. Já už jsem se chystala svou rybu napíchnout na klacek a začít, když mě Annie zarazila otázkou, jak vím, že tato ryba je ta, co mi bude nejlépe chutnat. Zdálo se mi, že jsou všechny ryby stejné, a to jsem jí také řekla. Ona však nedala jinak, než že musíme všechny ryby, které tam byly připraveny, vyzkoušet, abychom vybraly pro sebe to nejlepší.
O čem je řeč jsem pochopila až v okamžiku, kdy mi jemně roztáhla nohy a mou rybu do mě začala jemně zasouvat. Přitom se mě ptala „Nevím, jak ty, ale já načínám ryby nejradši od hlavy. Jen když jsou živé, mám je radši od ocasu. Jestli teda máš radši ocas, stačí říct.“ To už ale ve mě byl i skoro celý ocas a z né zrovna malé ryby čouhal už jen koneček ocasních ploutví. Annie se mě teda zeptala, jestli mi tahle ryba vyhovuje, nebo jestli má zkusit jinou. No, byla jsem nepřetržitě nadržená a už zase dost vzrušená, takže jsem jí samozřejmě řekla, ať zkusí další, že si to rozmyslím. Pak jsem ale dodala, „nebo počkej, abych to mohla pořádně posoudit, musím jí vyzkoušet ještě od ocasu.“ Tak jsem postupně vyzkoušela z obou stran všech asi dvacet ryb. Už už jsem si chtěla jednu vzít a začít opékat, přece jen jsem měla hlad, když mě Annie zarazila. „Jsi si jistá, že nechceš k večeři čerstvou rybu?“
Poodešla kousek dál ke kádi, a když káď otevřela, viděla jsem, že v ní plave několik ryb. Tomu jsem nemohla odolat. Annie tedy jednu rybu vytáhla a pomalu, ocasem napřed, ji do mě strčila. Byl to zvláštní, velmi příjemný pocit, jak se o vnitřek mé pochvy otíraly ploutve, ale něco naprosto neuvěřitelného nastalo, když Annie nabrala do hrnku vodu a rybě polila hlavu. Jak se ryba začala uvnitř třepat, zažila jsem tak prudký a náhlý orgasmus, jak snad ještě nikdy. Bylo to prostě jak blesk z čistého nebe. Po několika dalších rybách a několika dalších orgasmech jsem se rozhodla nechat si tu nejlepší živou rybu v kádi na zítřek a druhou nejlepší upéct. Jak jsem opékala, musela jsem ještě náležitě pomáhat Annie s jejím výběrem. Bylo zajímavé ji pozorovat, jak velmi zkušeně hodnotí kvalitu ryb a sama se mi přiznala, že jich určitě takto ozkoušela již tisíce.
Byla jsem již ospalá, ale také pozorováním a asistováním Annie velmi vzrušená. Rozhodla jsem se tedy vrátit k jemnému a příjemně uspávajícímu způsobu uspokojení, který jsem objevila dnes ráno. Nasbírala jsem tedy v okolí příhodné oblázky a hezky je do sebe nastrkala. Annie přitom dojedla a začala vyprávět. Tak jsem se dozvěděla, že můj krásný biolog Enrico je opravdu biolog, ale hlavně, že jeho otec je slavný biolog, který dělal před lety na vládním projektu americké armády na bioroboty. Cílem bylo prý vyvinout dokonalé vojáky - roboty křížením různých živočišných a rostlinných druhů. Již před několika lety byl projekt zastaven, ale profesor se rozhodl dokončit své dílo. Potom, co začal bádat na vlastní pěst, šel vývoj rychle dopředu, protože konečně mohl používat čistý lidský genetický materiál a zejména realizovat početí nových mutantů přímo v nenahraditelném ženském lůně.
Tak vznikly v první fázi ony přítulné rostliny - Roberti a posléze i lidem podobná zelená monstra. Ta prý již disponovala ohromnou silou, výdrží i inteligencí. Jak jsem tak poslouchala tuhle zvláštní sci-fi pohádku, usnula jsem a vlastně už přesně nevím, co jsem opravdu slyšela a co byl sen. V noci jsem se probudila, abych se šla vyčurat, a přitom se ze mě vysypalo několik oblázků. Bylo již k ránu a mně se už nechtělo tolik spát, takže jsem se rozhodla si zase udělat trochu blaho. Můj pohled padl na lopatku, která byla u ohniště na zasypávání oharků. Měla rukojeť tak akorát padnoucí do mé buchtičky, takže jsem neváhala, strčila ji tam a šla si stavět k hranici příboje hrad z písku. Rychle, jsem bez pomoci rukou vykopala poměrně hlubokou jámu a kolem ní vysoké hradby. Bohužel jsem vzápětí podlehla silnému orgasmu a několik pudových škubnutí mého těla stavbu úplně zbořilo.
Voda stříkající z ranního příboje na mou buchtičku a lopatku stále v ní zasunutou, mě však brzy probudila k dalšímu úsilí. V jedné světlejší chvilce těsně po orgasmu, mě napadlo, že by vlastně bylo velmi příjemné takto utéct. Tak jsem tedy i s lopatkou odešla ke zdi, která nás tady věznila, vybrala si vhodné skryté místo a pustila se do kopání, opět bez rukou (nejen abych si nezlámala nehty). Asi po hodině jsem se vrátila k Annie a lopatku vrátila přesně tam, kdy byla předtím. Přitom jsem si všimla, že Annie má ve své kundičce kus do hladka vyleštěného klacku. Neodolala jsem a nasunula se na vyčuhující konec. Takto k sobě něžně přitulené jsme spaly až skoro do poledne, kdy jsme se probudily a hned obě začaly pořádně přirážet, až jsme se nádherně udělaly. Něco jsme pojedly a zase se věnovaly kupodivu nejen sexuálnímu dovádění.
Odpoledne pak pro Annie přišel dozorce a ona se musela vrátit. Mně pak začaly mé dny, takže jsem musela přerušit kopání tunelu (o co to měl hrabě Monte Cristo jednodušší, když mohl kopat každý den). Po skončení jsem si ještě celý den užila všech atrakcí, které jsem objevila, vykopala další kus tunelu a ráno pro mě přišel dozorce. Trochu jsem se bránila, když mě zavírali do skleněné rakve, ale neměla jsem šanci, a tak jsem se během pár minut octla na běžícím páse, který se se mnou rozjel do dalšího "pracovního" měsíce na ostrově.
