Jistě, zkoušel jsem to vyřešit "domluvou s lékařem", ale revizní lékař, ke kterému jsem chodil, byl obávaná "stará struktura" a říkalo se o něm, že by odvedl i mrtvolu. A tak jsem chtě nechtě pracoval v té továrně. Na nějaké lásky jsem v té době neměl ani pomyšlení, stále jsem přemýšlel o tom, jak se vymanit z problému s armádou. Z počátku jsem měl problém zapadnout do kolektivu, dělníci jsou svérázné osobnosti, ale po čase jsem našel spřízněné duše a jednou z nich byla i Květa, pohledná černovláska. Pocházela z regionu, kde nebylo moc práce a tak se přestěhovala do našeho města, dálkově si dodělávala maturitu. Bohužel byla zadaná a její přítel, jak jsem se dozvěděl, byl vojákem z povolání. Rozuměli jsme si skoro ve všem, jen v pohledu na armádu nikoliv.
Ona byla ze svého miláčka hotová, já na ty zelený mozky nadával, kudy jsem chodil. Postupem času můj vztah s ní přešel do jasného flirtování. Dobíral jsem si ji, jak může chodit s vojákem, když armáda je snůška vylízanejch blbců, kvůli kterým trčím v týdle díře a nemůžu dělat práci, která mě baví. Jednou se mě zeptala, jestli s někým chodím, vztekle jsem jí odpověděl, že bych chtěl vidět holku, která by stála o chlapa, co dělá za pár šupů ve fabrice, to že spíš balí zelený mozky a rychle jsem jí políbil. Zmateně na mě koukala. Později odpoledne, těsně před koncem směny, jsem uklízel ve skladu, sklad byl i dobrá zašívárna, protože šéf tam nikdy nechodil. Přišla za mnou, omluvila se mi. „Vím, jak ti je.“ Měla ten den na sobě krátké šaty, protože v hale bylo horko od strojů.
„Promiň, nevěděla jsem, že se ti líbím.“ Opřela se o stůl, za kterým jsem seděl, vystrčila svůj roztomilý zadeček a koukala mi do očí svými zelenými kukadly. Pohladil jsem ji rukou po zadečku, přejel po nohou a pak drsně zajel pod sukni na kalhotky. Nahmatal jsem pičku a poštěváček, dráždil jsem jej prstem a líbal ji ve vlasech. „Květo, já už to nevydržím.“ Vyhrnul jsem sukni, sundal kalhotky, položil jsem ji na stůl a roztáhl její dlouhé nožky, rozepl montérky a rychle napasoval svého macka do její štěrbinky. Byla vlhká a těsná. Věděl jsem, že Květa bere antikoncepci a tak jsem to nastříkal do ní. Sice se s tím svým vojáčkem nikdy nerozešla a jak jsem se dozvěděl, když jsem z fabriky odešel, tak se za něj vdala, každopádně jsem se tam tehdy "armádě" nádherně pomstil.
