Tom se pomalu šoural, hleděl do výloh a v hlavě se mu motalo plno myšlenek o bytí a nebytí. Krámky se začaly měnit v různobarevné omítky rodinných domků, z dálky se linul mrzutý štěkot unuděného psa, u patníku se slunila kočka a bylo jí úplně jedno, že její ocas oždibuje zvědavá slepice. I domky začaly řídnout a ztrácely se ve stromoví. Krásně urostlé kaštany a břízy lemovaly štěrkovou cestu. Tom nasál ve vzduchu tu vůni svobody a volnosti, jakou mu takováto poustevnická příroda nutí. Má rád, když může být sám, tam, kde jeho myšlenky neruší věčné hlušení zvuků města. To, že všichni jeho kamarádi byli pryč mu tentokrát vlastně přišlo vhod. Může se jen tak sám toulat přírodou a dělat to, co si nemůže v přítomnosti jiných dovolit. V těchto místech, kam právě dorazil, ještě nikdy nebyl. Z řady stromů vykukovalo rákosí, což to byl neklamný znak blízké přítomnosti vody. A v takovémhle parnu, jako bylo dnes, se pěkný, čistý, tichý rybníček hodil.
Když Tomáš překonal menší bažinu, rozhrnul rákosí jako závěs a uviděl před sebou čirou hladinu zvláštního rybníčka zasazeného v jakémsi lomu. To místo na něj působilo tajemným dojmem. Velice se mu zalíbilo, rozhodl se tedy, že dnešní den stráví právě tady. Našel si mezi rákosím travnatý palouček, na který svítilo intenzivně slunce. Posadil se a začal naslouchat zpěvu ptáků a jemnému šumění větru v listech rákosí. Naproti němu se tyčil ostrý srázovitý masiv stěny bývalého lomu, který rybníček obklopoval do tvaru malé laguny. Těsně vedle něj stála veliká lípa s nádhernou majestátnou korunou. A zbytek rybníčku lemovalo rákosí, místy v něm bylo pár paloučků a na jednom takovém se právě teď začal Tom jen tak slunit. Slunce silně pálilo, začalo mu být docela horko, i když měl na sobě jenom šortky a tričko. A tak si ze sebe všechno, až na slipy, stáhl. Položil se bezstarostně do trávy, přes obličej si dal kšiltovku a ležel, poslouchal a dokonce začal cítit na víčkách únavu a pomalu a tiše usnul. Zdál se mu asi nějaký “divoký” sen, protože ono klukovství nebylo tak nehybné, jako on.
Ten sen byl tak zvláštní a divoký, že se z toho Tomáš náhle probudil, sundal čepici z obličeje, který měl teď celý zpocený a opřel se o lokty. Zahleděl se do svého rozkroku, kde se mu přes slipy rýsoval na jeho věk celkem urostlý penis. Pořád měl v hlavě živé obrazy ze svého snu, a tak mu to nedalo a stáhl ze sebe i ty slipy. Krásný to pohled, na paloučku mezi rákosím leží bezstarostný mladý klučina, jen tak, v Adamově rouše a v ruce si drží svého miláčka. Jemně si jej začal honit, zrychloval, až se celý slastí prohýbal jak luk. V té chvíli byl tak zabraný do krásné onanie, že si ani nevšiml právě přicházející party tří kluků, přibližně jeho věku, na druhé straně rybníčku. Palouček, na kterém Tomáš pomáhal uvolnění své vzrušenosti ze zvláštního snu, byl přímo viditelný z místa, kam právě parta dorazila. Kluci Toma zahlédli a zastavili se. Lehli si do trávy, aby nebyli tolik vidět a se zájmem pozorovali onu scénu. Nejmladšímu z té trojice se začala dělat boule na šortkách, tak se radši pořádně přitiskl k zemi, aby jeho kamarádi nic nepoznali. Napadlo je sejít nenápadně dolů, blíže k tomu paloučku. Plížili se potichu rákosím jako průzkumná rota, až došli přímo na místo. Tomáš se pořád utěšoval a kluci stáli přímo za ním.
Nejstarší z nich lehce písknul, aby dal najevo, že tu je návštěva. Tom sebou silně cuknul a lekl se. Ohlédl se za sebe a spatřil tři kluky, jak na něj se šibalským úsměvem hledí a on tu před nimi leží celý nahý se stojícím ocasem. „Nemusíš se lekat kámo“, přerušil chvilku mlčení ten nejstarší. „Jdeme se sem jenom vykoupat, jestli ti teda nebude vadit naše společnost!“ Tom nevěděl, co má na to říct, natož co má dělat. A tak jen zmateně kývl na znamení, že souhlasí. Nejstarší vůdce se dal do kroku a posadil se těsně vedle Toma. Hleděl mu do rozkroku, zjevně se zájmem. Zbylí dva se posadili na břeh a házeli do vody žabky. „Nebude ti vadit, když se taky svlíknem?“ „Nnnee“ zakoktal zmatený Tom. Nejstarší ze sebe začal stahovat věci, když měl na sobě tu poslední věc, která kryje nejkrásnější části klukovského těla, zahleděl se Tomovi přímo do očí a hleděl tak dlouho, dokud se Tom nezačal červenat a radši uhnul pohledem. A tak stáhnul ze sebe i tu poslední věc. Stál tam před ním jen tak, přímo u obličeje sedícího Tomáše mu visel krasavec krásných tvarů a onen krasavec začal nabývat rozměrů.
Zbylí dva kluci se se zájmem otočili a jejich vůdce jim dal pokyn, aby jej následovali. Nejmladší se styděl, už teď mu přes šortky stála pěkná boule. Ale překonal stud a oba dva tu teď stáli taky celí nazí. „Co budeme dělat?“ hodil někdo do placu. „Ještě se ale neznáme!“ upozornil na zbylý nedostatek ten nejstarší. „Já jsem Michal“, představil se Tomovi ten nejstarší, „doufám, že ti nevadí, že jsme tě vyrušili z tvých hrátek!“ „Ne, to nevadí, já jsem jinak Tomáš.“ „Tamten nejmenší je Jirka a tenhle se jmenuje Libor“, odpověděl mu ještě Michal. Po strohém seznámení, kdy Tom pořád seděl na zemi, s již povadlým ocáskem, se těsně vedle něj posadil i Michal. Podíval se mu do očí, Tom byl pořád zmatený. Libor a Jirka si odsedli od břehu k nim a jen tak hleděli po okolí. Jirka ale zvědavě pokukoval Tomovi i Michalovi do rozkroku. Michal měl dost velkého macka a jemně si ho hladil. To Jirku dosti vzrušovalo a jeho prcek mu stál až k prasknutí. Libor dělal, že si ničeho nevšímá, ale i na něm bylo vidět určité vzrušení. Čtyři nazí, nadržení, mladí kluci teď seděli na rozpáleném paloučku uprostřed poustevnické krajiny, nerušeni cizími vlivy.
Michal pořád hleděl Tomovi do očí, ten byl celý magicky učarován tím pohledem a bylo to znát i na jeho klukovství. Ucítil cizí dotek na svých varlatech, v tu chvíli jím projel mráz. Byl jako uhranutý. To Michal mu začal hladit po celé délce jeho ocas. Tom se celý bez ostychu uvolnil, položil a nechal si ho krásně honit, ucítil na sobě teplo Michalova těla a slastí jen vzdychal. Michal mu začal olizovat celé tělo, až nakonec dráždil jazykem tvrdě stojící kládu. Tom se cítil jak v sedmém nebi, vždyť něco podobného se mu zdálo, není to přeci jen sen? Toto představení sledovali se zájmem Libor s Jirkou. Oba si je museli pořádně honit. Libor se odvážil a začal Michala napodobovat. Jirka to nečekal a lekl se, když ucítil cizí dotek na svém prckovi. Když viděl, že je to Libor, uvolnil se a se zájmem se nabídl Liborovým ústům. To už byl Tomáš na samém vrcholu slasti. Michal jej jemně kousal do žaludu a při tom mu honil celou kládu. Ležel přes Toma tak, že měl pod sebou jeho stehna a volnou rukou ho hladil po pupíku a prsou. V Tomášových svalech byly cítit častější a častější stahy – neklamný důkaz, že už bude. Netrvalo dlouho a z jeho krasavce se začal řítit jeden výstřik bílé a nahořklé šťávy lásky za druhým. Michal s velikým vzrušením všechno polykal. Druhá dvojice na tom byla obdobně, kouřili si je navzájem a pošilhávali po zkušenějším Michalovi, jak to dělá s Tomášem.
Na chvíli se Tom s Michalem vyměnili, ale Michal našteloval Toma tak, že mu dosáhl na zadek. Začal mu jemně jezdit prstem po dírce. Tom slastně kouřil a cukal při každém dráždění jeho dírky. Michalův klacek se mu nevešel celý do pusy a při občasném přírazu měl pocit, že se snad udusí. Michal ho jemně odstrčil a otočil ho. Jazykem začal vlhčit zadní dírku a jemně jí dráždil a protahoval ukazováčkem. Klekl si a nastavil špičku svého ocasu na Tomovu dírku. Pomalu zatlačil, Tom se zašklebil, neznal tenhle pocit, ale držel a uvolňoval se, aby to tolik nebolelo. Michal už byl celý v něm a začal pomalu přirážet, aby si Tom zvyknul na ten tlak. Když už to šlo lehce, začal přirážet rychleji a rychleji. Tom se prohýbal a hekal slastí a bolestí. To už nadržený nejmladší Jirka nevydržel a znovu se udělal. Libor si poklekl před Toma a nastavil mu svoji kládu tak, aby ji mohl pohodlně kouřit. Jirka nevydržel ten pohled na to, jak Michal natvrdo píchá Tomáše a při tom Tomáš kouří ptáka Liborovi, ta trojice celá slastí vzdychala. A tak se k nim přiblížil, lehl si pod klečícího a prohýbajícího se Tomáše a začal mu nezkušeně zespodu kouřit čuráčka. Netrvalo dlouho a Libor naplnil Tomovu pusu první dávkou nasládlé šťávy. Za chvíli ucítil Tom v sobě teplo, to Michal držel jeho boky křečovitě a byl vypjatý jak hřebec a pumpoval do něho velkou dávku teplého semene. Neustálé šimrání na žaludu nevydržel ani Tom a zastříkal malému Jirkovi celý obličej. Ten se nejdříve lekl, ale potom držel a s chutí dopolykal i tu poslední kapku Tomova semene.
Všichni čtyři leželi unaveně na paloučku, celí nechápaví, jak se tohle vlastně mohlo celé stát. Čtyři nazí kluci, ulepení a načichlí od semene, leží na paloučku, ozářeném pozdním sluncem. Čtyři kluci, kteří se nebáli poznat, co to je svoboda. Čtyři kluci, co věděli, co chtějí. Čtyři kluci, co mají svůj svět. Čtyři kluci, co se nestydí a jdou si za svým cílem. Pálivé paprsky slunce a zpocený obličej pod čepicí probudily ležícího Tomáše, ležel na paloučku, jen ve slipech, sundal čepici a všiml si, že se mu přes slipy rýsuje stojící ocas. Byl celý uřícený a vzrušený. Slunce pálilo, hladina rybníčka byla jako zrcadlo. Ale proč mi stojí? Zněla jeho myšlenka. Zdál se mu zvláštní sen, že zažil to, co ještě nezažil...
Celý plný zážitku ze snu, stáhl ze sebe slipy a ležel tu jen tak nahý, začal si ho honit, aby uvolnil svoje vzrušení a nadržení. Na druhé straně rybníčku v tu chvíli přicházela parta tří kluků, kteří když uviděli na druhém břehu onoho kluka jak... Sen může být realitou, realita snem...
