Jednoho letního dne po obědě jsem seděl u stolu pokrytého nedodělanými hlášeními a zprávami, hlavou se mně honily myšlenky na vychlazené pivo v zahradní restauraci, když se náhle otevřely dveře a do místnosti vešla Alena. I přes to, že měla prsa stažená ve zvedací podprsence, byly tyto zvadlé stejně jako její břicho. Pohybovala se v mírném předklonu a usmívala se na mě ceníce při tom své veverčí zuby. Za mírného pohupování své obrovské prdele se přiblížila k mému stolu, odsunula mě se židlí tak, aby se protáhla přede mě. Odsunula papíry a usedla na horní desku. Přitom si vykasala sukni, roztáhla nohy, a protože neměla kalhotky, vyvalila se na mě její velká mokrá a ne příliš voňavá píča. Poštěvák vyzývavě trčel, malé pysky dalece přečnívaly přes své velké jmenovce. V záhybech měla velké množství nelibě vonícího mazu a okolí močové dírky zarudlé a podrážděné od neustále ukapávající moči.
Rukama mně chytla za hlavu a přilepila můj obličej přímo doprostřed. Nepomohlo moje odsunování se, pohybovala širokými hýžděmi a drhla si tak poštěvák o můj nos. Náhle začala hýkat a z roztažené píči se začala valit šťáva v takové množství, že jsem s toho byl udiven. To už mě ale pustila, začala mně olizovat mokrý obličej, a přitom stáhla moje kraťasy i slipy, chytla mého šulina a už ho zasunovala mezi své prokrvené a mazlavé pysky. Byla tak široká, že jsem necítil skoro nic. Kvedlal jsem ze strany na stranu, ale výsledek žádný. Když poznala marnost mého počínání, sesunula se níž, otočila na břicho a nastrčila svou širokou prdel se slovy „Tady je těsněji“. Zastrčil jsem ptáka do její prdele. Když se udělala podruhé, sesunul jsem se do židle. Náhle jsem sebou cukl a probral se z toho hrozného snu. Vtom se otevírají dveře kanceláře. Dovnitř vstoupila Alena a kolíbavě v mírném předklonu s cenícím se veverčím úsměvem se blíží k mému stolu...
