Polil jí dlouhou sukni a nohy. Ani neuskočila. Jen se na něj podívala. Zrudnul až po kořínky vlasů. Takový trapas. Bez řečí zvedla kanystr a znovu ho strčila pod kohoutek. Chtěl si ho vzít, ale držela ho pevně. Když voda dotekla, postavila ho tak, že k němu nemohl a točila vodu pro sebe do malého kbelíčku. Nevěděl, co má dělat. Zachytil její pohled a ucítil šimrání v podbřišku. Netvářila se ani káravě ani mateřsky, přestože by mohla být klidně jeho matkou. „Jdeme“ řekla, jako by patřili k sobě. Poslechl a vzal kanystr. Šla pár kroků před ním. Šli naštěstí na druhou stranu kempu. Měl strach, aby nepotkal ségru, která určitě někde pobíhala. Došli k lesu. Stály tam tři karavany, opuštěné a zamčené. Žena jeden odemkla. Šel za ní.
Evidentně tam nebydlela sama, po zemi se válely hračky nějakého malého dítěte. Nemohl ani mluvit a tak se ani neptal, kde všichni jsou. Vzala mu z ruky kanystr, postavila ho na zem a zavřela dveře. Když viděla, že sotva polyká, nalila mu trochu minerálky. Usmála se a rozepnula si dlouhé šaty. Pod nimi nic neměla. Ani kalhotky, ani podprsenku, jen opálené tělo. Cítil pnutí v rozkroku trochu se mu motala hlava, tak si sedl na lůžko u dveří. Natáhla k němu ruce a stáhla mu tričko přes hlavu. Pak kývla a on pochopil. Kraťasy a slipy si sundal už sám. Povalila ho na postel. Zalehlo ho teplé měkké tělo a svět se s ním zatočil.
Ani nepostřehl, že si vzala jeho panický úd do ruky a vsunula si ho mezi hladká stehna. Tlak v podbřišku a už to bylo. Chtěl něco zablekotat na omluvu, ale umlčela ho polibkem. Vzala si jeho chlapecký nástroj do úst a stačila chvilka a vrátil se zpět do vyholené štěrbinky. Pak už vydržel déle. Šeptem ho vedla a radila co má dělat. Když dosáhla vyvrcholení ona, měl už za sebou tři své, ale ten její byl bouřlivý. Držela ho jako v kleštích a vlna střídala vlnu. Nevěděl, jak dlouho tam byl, ale voda v kanystru byla vlažná, když se vracel šourem k rodinnému stanu. Máma zuřila, ale neslyšel ji. Omluvil se na bolest hlavy a šel si lehnout a znovu a znovu probíral ten nečekaný zážitek a konec jednoho období, konec svého panictví.
