Sedím na sedačce spolujezdce, držíme se za ruce a já, jelikož mám ruce volné dvě, tak zapojuji do držení i svou druhou ruku. Možná trochu majetnické gesto z mé strany. Teď je jen můj. Nemůžeme se nabažit po tolika měsících od sebe. Dlouho jen mluvíme, však času máme dost a cesta před námi ještě dlouhá. V mlčenlivých pauzách, nikoli v těch, co se urputně snažíte vymyslet téma hovoru, přemýšlíme o tom, co máme před sebou. Mám na něj takovou chuť a ještě taková dálka. Sním o tom, co uděláme po příjezdu. Jak ze sebe strháme všechno oblečení a prozkoumáme každičký kousek kůže na tom druhém a pomazlíme se s každou částí těla. Nesledované ručičky hodinek si můžou plynout, ale my budem existovat jen sami pro sebe. Spontánnost a volnost nás dovede k orgasmu, kolikrát jen budem chtít a pak se třeba pomilujeme se zavázanýma očima, abychom před sebou neměli zábrany udělat i to, co se neodvážíme před zkoumavým pohledem a jak….
Jsem vyrušena z mého snění. Unikla mi všechna vyřčená slova. Možná, že si všiml mého výrazu a možná, že myslel právě na totéž, protože vzápětí uslyším: „Mám na tebe chuť“. Mým tělem jako by projel blesk. Před sebou jen rovnou silnici, dálnice, vedle sebe jeho a já se svým chtíčem. Začnu ho provokovat kousáním do lalůčku a má ruka se neomylně dostává až k jeho rozkroku. Svá slova, která pronesl myslel vážně. Cítím napjatou látku kalhot. Snažím se ho z nich vymanit alespoň na kousíček, čemuž se oba od srdce zasmějeme. Nakonec se mi podaří přece jen kalhoty o kus stáhnout. Ani krkolomná poloha přes ruční brzdu mi nezabrání, abych se sehnula k jeho penisu a nezačala ho náruživě kouřit. Dávala jsem si záležet a prodlužovala jeho vyvrcholení. Když jsme začali zpomalovat, lekla jsem se co se děje a připravovala jsem se, při nejhorším, zamaskovat naše počínání.
Když jsem však vykoukla z okna, všechna auta pokračovala dále v cestě a v nedohlednu ani živáčka jen černo černá tma. Zastavili jsme na nevelkém odpočívadle. Nevěděla jsem, co bude. Obešel auto otevřel mi dveře a přiklekl ke mně. Začal mě líbat a zručné ruce zaměstnávalo zapínání na podprsence. Stále nervózně jsem pozorovala míhající se auta. Všiml si mé nervozity a zintensivnil ještě více své doteky. Nyní patřila má pozornost jen jemu. Pod jeho dotyky jsem se propadávala do hlubin „agonie“. Já sedící stále na sedačce spolujezdce, jsem se stále více přibližovala k jeho tělu. Líbala jsem ho jako by šlo o život a prahla ještě po větší přítomnosti milované osoby. Již podruhé za večer jsem se dobývala do jeho kalhot. Ještě chvíli jsem si s jeho chloubou hrála a pak přišli na řadu mé kalhoty a po nich i kalhotky.
Zbytek ošacení jsme měli na sobě různě srolované. Tím nebyl čas se zabývat. Jeho prsty projely několikrát mou jeskyňku od shora dolů, než s nimi vklouzl dovnitř. To už jsme byli u sebe tak blízko, že mezi námi nebylo téměř žádné místo. Přední dveře auta vyplňovaly dvě postavy vypadající jako jedna. A pak, když už jsem pořádně nevěděla, kde jsme, do mě vnikl. Pomalu, celý a ještě pomaleji ho vytahoval ven. Zopakoval to několikrát a pak už to i na něj bylo moc a naše tempo se začalo zrychlovat, až jsem ucítila mokro stékající po mých stehnech. Udýchaní, a zcela pohlceni nastalou situací, jsme vstřebávali zážitky této noci. V autě a opět už zase na cestě jsme si byli jisti, že za ten měsíc spolu toho zažijeme ještě daleko víc.
