Banner
Audio povídky

Cesta vlakem

Byl jsem na koncertě v Praze, a protože jsem trochu pil, cestu tam i zpět jsem musel vydržet ve vlaku. Nic zvláštního se mi nestalo, až při zpáteční cestě. Seděl jsem sám v kupé a podřimoval, když vstoupila průvodčí. „Lístek prosím“, zůstala stát ve dveřích a čekala, až najdu svůj lístek. Když jsem ho našel a podal jí ho ke kontrole, prohlédl jsem si ji. Bylo jí asi 40 a byla o něco větší než já. Měla husté černé vlnité vlasy a hezký obličej. Byla oblečená v uniformě, v krátké sukni. Můj pohled se zastavil na jejích nohou.

Cesta vlakem

Oblečené měla punčochy, ale i přes ně bylo vidět, jak hodně má chlupaté nohy. „Tady je Váš lístek“, přerušila mě a podala mi ho zpátky. Můj pohled na její nohy byl tak dlouhý, určitě si ho musela všimnout. Když odcházela, usmál jsem se na ni, ona na mě a popřála mi dobrou noc. Znovu jsem zavřel oči a dřímal, když vlak zastavil v nějaké stanici. Otevřel jsem okno a pohlédl z něj. Viděl jsem průvodčí, jak zavírá dveře ve vagónech a znova si prohlédl její nohy, porostlé černými chlupy. Odvrátil jsem oči a viděl, jek se na mě dívá. Rozjeli jsme se, tak jsem zavřel okno a uvelebil jsem se k spánku. Vzbudilo mě až otevření dveří. Stála tam průvodčí, dívala se na mě a řekla: „Sednu si k Vám, mohu? Všude po mě tak koukají, bojím se. Tady u Vás budu určitě v bezpečí“. „Samozřejmě, sedněte si“, odpověděl jsem jí s úsměvem. Sedla si naproti mně k oknu a začala se hrabat v nějakých papírech. Tajně jsem si jí začal prohlížet a zjistil, že si sundala punčocháče!

Z blízka jsem si prohlížel husté černé chlupy porostlé po celé délce jejích nohou. „Stále se mi díváte na nohy, proto jsem si svlékla ty punčochy“, řekla mi a usmívala se. Vůbec jsem si nevšiml, že se na mě dívá a celý jsem zčervenal v obličeji, jak jsem se styděl. „Nestyďte se, každý si všimne, jak mám chlupaté nohy, každý se mi na ně dívá. Už jsem si na to zvykla, nepomůžou ani černé punčocháče“. Povídala mi pak o problémech s tím, o holení, že to stejně nemá cenu…. Nakonec se rozhodla, že si budeme tykat a že s ní musím jít do služebního vozu a že mi udělá kávu. Ve služebním voze mi Vlaďka, tak se jmenovala, udělala kafé a pořád povídala a povídala, a já poslouchal a poslouchal. Byla rozvedená, měla dvě velké děti. Jako průvodčí už pracovala asi devět let. Na těch jejích 42 vypadala moc dobře.

„Za chvíli bude Kolín a já tady končím. Nechceš vystoupit se mnou? Dáme si někde něco k pití?“ Samozřejmě, že jsem souhlasil. Byla skvělá, hezká…a navíc jsme se celou cestu dobře bavili. „Perfektní, moc se těším“, řekla mi. „Já se teď převléknu, ty na mě pak před nádražím počkáš, než mě vystřídají“. Vyndala si ze skříně věci, otočila se ke mně zády a bez dalších řečí se převlékla. Když byla jen v bílých kalhotkách a v podprsence, viděl jsem…jak jí hustý porost chlupů na nohou někde v půlce stehen houstne a mění se v husté chomáče černých chlupů, které jí vylézají dole v rozkroku a na zadečku z kalhotek. Úzký proužek černých chloupků jí vylézal z kalhotek i nahoře, na zádech, kde se ztrácel asi 10 centimetrů nad kalhotkama. Nemohl jsem z ní spustit oči, teprve když byla převlečená v džínách a kožené bundě, předstíral jsem, že se dívám z okna.

Otočila se a usmála. „Jsi taktní, děláš, že jsi se nedíval. Tak už běž prdelko, vlak už stojí.“ Byl jsem rád, opravdu jsem se hodně styděl. Nikdy jsem neviděl tak chlupatou ženskou, jako byla tahle. Čekal jsem na ni před nádražím asi čtvrt hodiny. Těšil jsem se, protože jsem věděl, že nezůstane jen u nějakého pití. Tušil jsem dobře. Hned jak přišla mi povídá: „Víš co, prdelko? Co kdybychom nešli do hospody, ale ke mně domů? Musím se po tý cestě trochu opláchnout. Ty možná budeš chtít taky.“ Samozřejmě jsem souhlasil, tak jsme hned vyrazili. Šli jsme asi deset minut městem, než jsme se dostali k ní domů.

Měla malý, ale útulný byt. Ukázala mi koupelnu a já se šel hned vysprchovat. Svlékl jsem se a vlezl pod horkou sprchu…fakt jsem se na ní už těšil. Pak vešla do koupelny, bez klepání, jako kdybych vůbec nebyl nahý. Byla už převlečená měla na sobě jen dlouhou košili, takže pohled mých očí sjel znova dolů na její nohy. „Tady máš ručník prdelko… a seš pěknej!“, řekla mi, znova se usmála a očima přejela po mém přirození. Odešla, já se usušil, oblékl a vrátil se k ní do obývacího pokoje. Na proskleném stolku jsem měl připravenou večeři. „Najez se prdelko, jdu se opláchnout a přijdu k Tobě. Sundej si ty džíny a vezmi si tady mojí košili“.

Zůstal jsem na ní civět, ona ale odešla, zatímco já se vysvléknul do trenýrek, přehodil na sebe jednu z jejich dlouhých košil a pustil se do jídla. Ještě jsem jedl, když přišla, sedla si naproti mně a otevřela dvě piva. Jedl jsem, Vlaďka pila pivo a povídali jsme si. Dalo se jí říct všechno, tak jsem jí vyprávěl o mém rozvodu, o dětech... ona vyprávěla o těch svých. Dojedl jsem, odložil na stranu talíř a nalil si do skleničky pivo. Teprve teď jsem si všiml, že skrz to hnědé sklo konferenčního stolku je vidět na její nádherně chlupaté nohy. Měla je přehozené přes sebe a do půli stehen zakryté dlouhou košilí. Zatímco mi vyprávěla o svém bývalém manželovi, já si prohlížel ty její nohy. Musela si všimnout toho, kam se dívám, protože udělala něco, co mi fakt vyrazilo dech. Teď už jsem věděl, že mě chce svést...

Sundala si jednu nohu z druhé a jako by mimochodem si udělala pohodlí a roztáhla nohy od sebe. Přitom se jí košile posunula tak vysoko, že jsem se teď díval přímo do jejího rozkroku. Udělalo se mi sucho v krku z toho nádherného pohledu. Měla oblečené bílé kalhotky. Z nich jí vylézaly velké chomáče dlouhých hustých černých chlupů. Těmi velikými a černými chlupy měla bohatě porostlé i vnitřní strany svých chlupatých stehen. Chlupiska, co se jí vešly do kalhotek, jí rýsovaly na kalhotkách veliký pahorek… vypadalo to, jako by měla v kalhotkách něco nacpané. Seděl jsem naproti ní a civěl do jejího rozkroku. Bylo mi už jedno, jestli mě vidí, jak se na ní dívám, nebo ne. Ona vyprávěla dál a asi rozhodla, ze mě bude provokovat ještě víc.

Dlaně obou rukou si vložila z obou stran do kalhotek a vyhrnula si z nich chlupy, které tam měla nacpané, aby nebyly vidět. Bylo jich teď vidět venku tolik, že se v nich její bílé kalhotky úplně ztrácely. Přestala pak vyprávět a řekla mi: „Muže, když to vidí, tak to většinou odradí. Tebe ale ne,“ dívala se mi při tom do klína. Viděl jsi toho už tolik a já ještě nic. Ukaž mi, co máš v těch trenýrkách prdelko?“ Prsty si při tom pročesávala ten hustý porost v jejím chlupatém klíně. Teprve teď jsem se probral a nechápavě na Vlaďku zíral. „No vyndej z trenek tu nádheru, co tak nádherně stojí“, pobídla mě znova. Spustil jsem pohled do svého klína a viděl, jak je na mé košili vidět velká boule. Uvědomil jsem si, jak jsem vzrušený a že ta boule je můj čurák, který mi stál jako svíčka.

Vstal jsem a rozepnul jsem si nejdříve košili. Vlaďka se mezitím zvedla, přešla k mé straně stolku a sedla si na něj tak, že byla v mé těsné blízkosti. Styděl jsem se, tak jsem tam zůstal stát jen v trenkách a díval se na ní, teda spíš na její černý rozkrok, téměř se dotýkající mojí nohy. „Tak už se svlékni, Jiříčku, nemohu se dočkat. Počkej… já to udělám sama“, pošeptala mi vzrušeně a rukou mě pohladila přes trenýrky tam, kde trčel můj žalud. Zasténal jsem rozkoší… jak já, tak i ona. Pak mi je pomalu stáhla až ke kolenům. Stál jsem teď před ní nahý. „To je nádhera“, pošeptala mi Vlaďka, poklekla přede mne, vzala si ho do ruky a začala mi ho pomalu honit. Cítil jsem druhou ruku, jak mi pevně mačká koule a už pak už jenom, že budu. Byl jsem tak vzrušený, že jsem to už déle nemohl vydržet.

Zrychlila pohyb ruky a všechnu moji šťávu si vyhonila na košili. „Vzrušuju tě tolik prdelko?... Však ty mě také,“ řekla mi a prohlížela si zblízka mého čůráka, kterého pořád držela v ruce. Pomalu a něžně pak otřela zbytky semene z mého žaluda do její košile a postavila se přede mne. „Svléknu si košili, chceš?“, zeptala se mě, ale nečekala, až jí odpovím. Rozepnula si knoflíčky a košili spustila na zem. Stála teď přede mnou jen ve spodním prádle. „Doufám, že přede mnou neutečeš, až si svléknu kalhotky“, řekla mi s úsměvem, když viděla, jak jí doslova hltám očima. Viděl jsem už, jak velké množství chlupů jí vylézá z kalhotek dolů po stehnech. Bylo to tak vzrušující. Měla porostlé i bříško od pupíku do kalhotek, vytvářely jí tak velký chlupatý trojúhelník nad kalhotkama. Nikdy jsem neviděl takhle zarostlou ženskou, jako Vlaďku.

Její bílé kalhotky se doslova ztrácely v chuchvalcích černých chlupisek, které jí z nich ze všech stran vylézaly a ty co měla v kalhotkách jí na nich vytvářely velikou bouli. Poklekl jsem před ni, takže jsem měl tu nádheru přímo před očima. Cítil jsem, jak se mi klepou ruce, když jsem je zvedal, abych jí svlékl kalhotky. Byl jsem vzrušením bez sebe a péro mi stálo k prasknutí. Vsunul jsem pod ně dlaně na bocích a pomalu je stáhnul až ke kolenům. „To je nádhera“, vzdychl jsem, aniž bych o tom věděl. Díval jsem se teď přímo do jejího abnormálně chlupatého klína. „To je chlupatice, co pusinko?“, povídá mi Vlaďka s úsměvem. A také byla! Její kalhotky skrývaly obrovský porost dlouhých kudrnatých černých chlupisek, trčící jako jeden veliký drn pod jejím chlupatým bříškem. Tohle jsem nečekal.

Civěl jsem jí do klína a nemohl ze sebe vypravit ani slovo. Tak už mě líbej, Jiříčku, najdi si moji pusinku a vylízej mi jí. Nečekej na nic, já to moc chci!“ vzdychala Vlaďka. Sedla si na křeslo a doširoka roztáhla nohy. „Rychle pusinko, lízej mě už“, sténala, ještě než jsem se jí dotknul. Poklekl jsem k ní a poprvé se dotknul její chlupatice. Jazykem jsem jí začal olizovat nejdřív ty její trsy chlupů, byl jsem tak vzrušený……. Postupně jsem je olizoval tak, abych se dostal až k její kundě. Nedařilo se mi to, těch chlupů bylo tolik a pořád se mi pletly. Pomohl jsem si rukou a přidržel si je. Nejdřív jsem se jazykem dotýkal jejích pysků visících po obou stranách její díry, a pak, když jsem se dotknul jejího rudého naběhlého poštěváčku, se udělala.

Třásla se po celém těle a držela přitom moji hlavu ve svých dlaních a křečovitě si jí narážela do svého klína. Měl jsem celý obličej mokrý od její šťávy a pusu plnou jejích dlouhých chlupů. Chtěl jsem se utřít do její košile, ale ona se rychle otočila. „Zadek, Jiříčku....lízej mi ještě zadeček prosím!!!“ prosila mě. Otočila se rychle, klekla si na křeslo, doširoka roztáhla nohy a hlavu zabořila do polštářů. Klečel jsem na zemi a přímo před očima jsem teď měl její vystrčený zadek. Měla ho porostlý chlupy, a tam, kde byla její dírka, to byl přímo veliký chlupatý klín, který se ztrácel až nahoře na zádech. Uchopil jsem jí něžně za půlky, roztáhl je a začal jí dlouze lízat. Olizoval jsem jí chlupy tak dlouho, až byly tak mokré, že se přilepily na její stehna. Vrazil jsem jí celý obličej do toho chlupatého klína a jazýček zasunul do zadečku. Vyrážela tím chlupatým zadečkem vstříc mému jazyku, a rukou si roztahovala půlky abych se dostal co nejdál.

Komentáře k povídce (0)

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.