„Tak pá,“ rozloučila se s rodiči a za okamžik už zezdola slyšela bouchnutí dveří. Zůstala záměrně sedět v pokoji a čekala, co se bude dít. Hodnou chvíli se však nedělo nic. Tomáš si v obýváku zapnul televizi, vůbec si jí nevšímal a Saša ucítila určité zklamání. Radši se okřikla, na co to myslí, a začetla se do knížky. Ležela na posteli a byla do čtení tak zabraná, že si ani nevšimla, že vešel Tomáš a ode dveří ji pozoruje. Když promluvil, hrozně se ho lekla. „Tak co, sestřičko, tys mě kousla, tak ti to budu muset oplatit, co říkáš?“
Saša se na něj podívala a viděla, že je nahý. Na předkožce měl maličkou podlitinu. To byla stopa po jejím poměrně čerstvém kousnutí. Saša opět celá zčervenala a v duchu se proklínala, že svůj stud neumí ovládat. „Tak co, chceš, abych ti to oplatil?“ zeptal se Tomáš vyzývavě a sám si prsty přejel po penisu a lehce ho stiskl. Saša z něj nemohla odtrhnout pohled. Nakonec ze sebe vypravila: „Já jsem to neudělala naschvál. Nechci, abys mě taky kousal!“ Tomáš řekl: „Jak chceš,“ a obrátil se k odchodu.
Saša v sobě sváděla krátkou, ale tuhou bitvu. „Počkej!“ vykřikla nakonec. Její bratr se se zájmem otočil. „Áno?“ protáhl. Saša vyskočila z postele a jedním skokem byla u Tomáše. Přestala na všechno myslet a už ho líbala. On ji objal tak pevně, až se jí téměř zastavil dech. Najednou ji popadl do náruče a odnesl zpátky na postel. Přisedl si k ní a začal ji pomalu svlékat. Saša zavřela oči. Vůbec nechtěla myslet na to, k čemu se tu právě chystá se svým bratrem. Přála si, aby nikdy nemusela otevřít oči a aby se čas zastavil. Netušila totiž, jak se k sobě budou s Tomášem chovat, až tahle nádherná chvíle skončí.
Tomáš asi vycítil, na co jeho sestře honí hlavou a pošeptal jí do ucha: „Teď na nic nemysli, sestřičko. Jenom si užívej.“ A potom jí stáhnul kalhotky. Saša ho poslechla a zbavena zábran široce roztáhla nohy. Tomášovi přes rty přeletěl lehounký úsměv, ale hned se ztratil mezi Sašinými závojíčky. Saša vzdychla a prohnula se. Tomáš ji chvíli laskal jazykem, pak zvedl hlavu a neuvěřitelně něžně řekl: „Tak, a teď ti to oplatím,“ a jemně stiskl mezi zuby její poštěváček. Saša myslela, že mu snad utrhne hlavu.
Bylo to tak neskutečně slastné, až jí celým tělem projela mrazivá vlna. Tomáš se smál a začal ji hladit po jejím kožíšku. Sledoval přitom, jak se tváří. Rty měla stažené do tenoučké čárečky a oči pořád zavřené. Když se znovu dotkl jejího poštěváčku, tentokrát prstem, objevila se jí mezi obočím vráska a vydala ještě hlasitější vzdech. Byla celá nestydatě vlhká a připravená. Tomáš do ní zasunul dva prsty a chvilku jimi jezdil tam a zpět. Potom přidal i třetí. Zajel do jeho sestry jako po másle.
Zatímco ji projížděl, Sašu brněly konečky prstů. Byla celá sevřená ve slastné křeči, ale orgasmus stále nepřicházel. Rukama si hladila bradavky a bříško. Tomáš už byl vydrážděný na maximum. Vytáhl ze Saši všechny prsty a pomalu na ni nalehl. Saša se na něj překvapeně podívala, neřekla však vůbec nic. Tomáš cítil, jak se jeho žalud zastavil o panenskou blanku jeho sestry a napnul ji.
Ona je ještě panna! Nadechl se a měl dojem, že tak mu pták ještě v životě nestál. Chytil Sašu za zadek a na jeden zátah prudce přirazil. Usykla bolestí. Popadla ho za zadek, tiskla ho a přitahovala k sobě, co nejhlouběji. Nohy roztáhla ještě víc a překřížila chodidla za Tomášovými zády. Její bráška se opravdu snažil. Neustále zrychloval svoje tempo. Sledoval přitom, jak se Saše při každém přírazu zachvěla prsa, a myslel, že jeho erekce snad nikdy nemůže skončit.
Jeho sestra byla tak báječně úzká, že se stejně neubránil tomu, aby za chvíli nezačal stříkat. Na poslední chvíli z ní vyklouzl, jen to mlasklo, a nasměroval jí proud svého spermatu na bříško a na prsa. Trhalo mu to srdce, nejraději by celou dávku napumpoval do ní, ale věděl, že by z toho byl průser.
Saša si horké sperma roztírala po ňadrech a každou chvíli tak zavadila o své až bolestivě naběhlé bradavky. Tomáš se s úsměvem svalil vedle ní a těžce oddychoval. Pak ji pohladil po vlasech, dal jí pusu na čelo a odešel do sprchy. Nechal ji tam samotnou a zmatenou, ale šťastnou. Večer už se neviděli, zůstali každý ve svém pokoji. Když Tomáš uléhal, bylo mu trošku líto, že svou sestru nepřivedl k vrcholu. Tak snad někdy příště.
