Měla jsem docela strach, když kolem mě projížděla auta a chodili podnapilí chlapi. K sestře jsem dorazila bez úhony, strašně jsem si oddechla. Druhý den ráno jsem vyrazila velmi brzy na vlak a pak mi měl jet ještě autobus domů, ten mi bohužel ujel. Jak jsem tak šla po ulici, začala jsem stopovat a doufala jsem, že mě někdo vezme, bylo šest ráno. Tak jsem stopovala a nic. Najednou zastavil mladý kluk v červené dodávce. Byla jsem šťastná. Hned mi řekl, že má ráno příjemnější, když vidí takovou hezkou holku (zas tak hezká nejsem, měla jsem na sobě modrou sukni, podpatky a triko za krk v barvě sukně a s hlubokým výstřihem, že kterého vykukovaly moje trojky). Povídali jsme si jako staří známí a on se začal vyptávat na sex, s úsměvem jsem mu odpovídala a trochu s ním laškovala. Kdo by po hodině a půl spánku myslel na znásilnění v šest hodin ráno. Docela jsem se tedy přepočítala.
Když jsem ho poprosila, aby odbočil, neobtěžoval se, jen mi centrálem zavřel dveře, abych nemohla utéct. Začala jsem se ptát, co to má znamenat, že bych ráda vystoupila, domů už to dojdu. On na mě spustil, ať se nedělám, že na mě vidí, že ho chci. Tak jsem mu odpověděla, že má smůlu, že mám přítele a nemíním ho podvést, on na to, že se mě ptát nebude. Vzal mi ruku a začal si ji strkat do rozkroku. Ucukla jsem a začala otvírat dveře, ačkoli jsem věděla že to nepůjde. Vzdala jsem to až potom, co mě silně chytil za rameno a trhl k sobě, a kdybych nebyla připoutaná, měla bych hlavu v jeho rozkroku, nebo se válela po zemi. Celou tuto dobu jsme jeli po hlavní, snažila jsem se upoutat pozornost ostatních řidičů, ale nikdo si mě nevšímal. Najednou jsme zahnuli na lesní cestu vedoucí do hor. V tu chvíli jsem se dokonale zděsila, co se bude dít. Viděla jsem, že nikde není ani zmínka po civilizaci, lidech, a především nějaké pomoci. Zastavili jsme u nádherné chaty. Za jiných okolností bych tam i pár dnů pobyla. Ale na takové myšlenky jsem neměla čas, protože David zastavil (tak se mi představil po cestě) a já měla konečně odemčené dveře auta. Rychle jsem se odpoutala a otevřela dveře, ani jsem se v tu chvíli nedívala na svého únosce, co dělá. Věděla jsem, že vystoupil, a doufala jsem, že stihnu utéct. Opravdu se mi to povedlo, utekla jsem, ale má svoboda netrvala dlouho, uběhla jsem pět metrů od auta, než mě David skolil na zem a hodil si mě na rameno. Nejsem žádná vyzáblina, mám pár kilo navíc, ale on byl zřejmě sportovec, jak vypovídaly jeho svaly, a lehkost, s jakou mě nesl. Začala jsem se bránit, mlátila jsem ho do zad, kopala jsem, kousala a nakonec se mi podařilo dát mu ruku na krk a sevřít ho, snažila jsem se ho dusit. Na chvíli povolil stisk a já se vší silou dostala ze sevření. Začala jsem znovu utíkat, ale v podpatcích a v lese se mi to moc nedařilo. David už byl za mnou, vzpamatoval se z původního šoku, že se mi podařilo se osvobodit. Po pár metrech jsem už cítila na zádech jeho dech.
Řval na mě, že si to se mnou vyřídí, že taková špinavá děvka se s ním nebude prát. Původně prý chtěl, abych si to taky užila, ale žádný takový, bude to bolet. Tato slova mě motivovala ke zrychlení a proplétala jsem se mezi stromy, nakonec mě ale chytil za rameno a jak se mnou trhl, praštila jsem se hlavou o strom a na pár vteřin ztratila vědomí. Když jsem se probrala nebyla jsem se schopna hýbat byla jsem vyčerpaná a otupělá nárazem. Když mě bral na rameno tentokrát, nekladla jsem žádný odpor, neměla jsem sílu a ruce mi pevně držel. Po chvíli, co jsem se trochu vzpamatovala, jsem se začala znovu bránit, věděla jsem, že jakmile budu v chatě nemám šanci na útěk. Strach z toho, co bude následovat, mi dal novou sílu, ale ne takovou, abych unikla z pevného sevření. Můj odpor Davida rozčílil tak, že mě shodil na zem a klekl mi na hrudník, z kapsy vytáhl lesnický nůž a dal mi ho ke krku. A začal. Ze začátku se mi líbilo, že bojuješ, ale už to přeháníš, jestli se ještě o něco pokusíš, tak tě zmrzačím, že si budeš přát, abych tě zabil. Je ti to jasné? Snažila jsem se zachovat si svou důstojnost a řekla jsem mu, ať se jde vysrat, a on mi vrazil takovou facku, že jsem si rozkousla ret. V tu chvíli jsem jeho výhružky začala brát vážně. Jsem sice celkem silná osobnost něco vydržím ale nesnesu bolest a toho jsem se celou dobu bála.
Řekl mi, abych vstala, vstala jsem, ale byla jsem tak vysílená, že mě už ani nohy neunesly a já se skácela zpět na zem. To ho pobavilo, začal se smát tak strašně, že jsem ho začala nenávidět. Posmíval se mi, no vida bojovnici, teď už se ani neudržíš na nohou, tak to budu mít velmi snadný. Už se těším. Snažila jsem se sebrat poslední síly a nedokázat mu, že mě už dávno zlomil, znovu jsem se postavila a přímo jsem se mu podívala do očí s takovým opovržením. Tak mi řekl, že za chvíli ho budu na kolenou prosit a že zlomí tu mou hrdost. Má odpověď zněla to těžko. A za to jsem si vysloužila další facku, tak jsem znovu skončila na zemi. Vzal mě a nesl do chaty. Moje chabé pokusy dostat se ze sevření ignoroval. Vešli jme do chaty a zabouchly se dveře a já věděla že jsem ztracená. Hodil mě na zem a zamkl. Byla jsem potlučená a neměla jsem na nic sílu, jen jsem měla strašný strach, co se bude dít.
Chtělo se mi brečet, ale moje hrdost mi to nedovolila. Vzal mě za rameno a táhl po zemi, nestihla jsem se jeho rychlosti přizpůsobit, tak jsem si sedřela kolena. Odvedl mě do pokoje s velkou postelí a hodil mě na ni. Jak jsem tak ležela v té posteli, poručil mi, abych se svlíkla, byla jsem upocená, vyčerpaná a řekla jsem mu, že ne. Že se svlíkat nebudu. Vzal ten nůž a začal mi s ním přejíždět přes obličej a ptal se mě, kterou část svého těla mám nejradši. Neodpověděla jsem. Jezdil tím nožem po těle a občas mě špičkou píchl, zasyčela jsem bolestí a byla ztuhlá strachem. Řekl mi, zkusíme to znovu, svlíkni se. To už jsem radši poslechla, opravdu jsem se bála, Z těch ranek, kde mě píchl, mi vytékaly teplé pramínky krve. Řval na mě, ať pohnu, že na to nemá tejden, tak sem se rychle svlíkla a zůstala tam před ním nahá. Pochválil mě, že tak jsem hodná, ale stejně jsem si tím nevyžehlila to, co jsem mu provedla venku. Že se mám na co těšit. Můj strach se stupňoval a já jen na sucho polkla.
Začal, tak jsi svlečená, teď jsem měla svlíkat jeho. Prý mi to trvalo, tak se svlékl sám. Měl strašně velikého ptáka a já se děsila toho, až ho do mě narve. Na co čekáš, vykuř mi ho, zařval. Když jsem se k ničemu neměla, chytil mě za čelist a silným stiskem ji rozevřel a narval mi ho tam. Přirážel na mou hlavu a já se dusila, dělalo se mi špatně. Narážel mi do mandlí, ale měla jsem štěstí, za chvíli se udělal. Chtěla jsem to všechno vyplivnout, ale nedovolil mi a nechal ho tam tak dlouho, dokud jsem to nespolkla, a pak začal znovu a nyní ještě tvrději. Byla jsem fialová, měla jsem vyvrácenou čelist a z očí mi tekly slzy a z nosu mrdka. Nemohla jsem dýchat, chytla jsem ho za ruce a zaryla jsem se nehty. To aby mě pustil, to pro něj byl impulz pro rychlejší akci a já už téměř omdlela. Na poslední chvíli mi ho z pusy vytáhl a já se svalila zpátky na postel. Snažila se popadnout dech. To už měl ruce v mém klíně a začal mě prstit, byla jsem suchá jak sahara a tak mi rozkázal, abych se prstila sama, dokud nebudu mokrá. Na odpor mi nezbyly síly, zajela jsem si tam dvěma prsty, ale nic to se mnou nedělalo, tak mi řekl, jak chceš, narvu ti ho tam hned. Vzal mě za boky a nohy mi skrčil na břicho a začal se tou svou kládou dobývat do mého klína. Křičela jsem, ať toho nechá, a on mi řekl, jen ať řvu, že za chvíli to bude horší. Byl ve mě na špičku a já myslela že mě rozpáře, chtělo se mi brečet, ale zatím jsem jen křičela. Pak přirazil a byl ve mě celý. To bylo něco neuvěřitelného, nevěděla jsem, jak se tam mohl vejít, začal přirážet a já už brečela bolestí a přála si, aby byl co nejdřív.
Tvrdě mě mrdal dobrých deset minut, každý jeho pohyb byl jako kdyby do mě někdo zajížděl kůlem. Pak jsem si na bolest zvykla a snad jsem i trochu zvlhla, ale neudělala jsem se naštěstí. Po deseti minutách do mě vystříkal horkou mrdku. Vytáhl ho a strčil mi ho do pusy, abych mu ho očistila, otevřela jsem pusu a on do mě zajel a začal mě mrdat znovu do pusy. Nechápala jsem, kde se v něm bere ta výdrž, a jak mě mrdal, tak mi ještě mačkal prsa, štípal mě do bradavek a mačkal je tak, že kdybych neměla pusu plnou jeho ptáka, tak mě je slyšet na celý les. Jeho to chvění udušeného křiku vzrušilo natolik, že už zase stříkal do mé pusy a já se znovu dusila jeho spermatem. Vydělal ho z mé pusy a vytáhl z pod postele provaz, svázal mě do kozelce a řekl ať počkám, že si musí odpočinout, vysprchovat se a připravit se na další akci, a že to si užiju. Začala jsem na nej křičet z posledních sil. Ty dobytku, tobě to ještě nestačilo, pust mě, vždyť už jsi se udělal. On se na mě jen podíval a řekl, že původně si myslel že si jen užije a pustí mě, ale nakonec zavolal šéfovi, že si bere dovolenou. A že za tu dobu mě zkrotí. Zděsila jsem se a řekla jsem mu, že mě budou hledat. David se usmál a řekl, nebudou děvky se přece nehledaj.
