Banner
Audio povídky

Znásilnění

Seřadit podle: Nejnovější
Synova úchylka

Synova úchylka

Ahoj, jmenuju se Helena a je mi 38 let. Mám 16-letého syna, říkejme mu třeba Honza. Nebudu uvádět pravá jména, abych zůstala v utajení. Stalo se to právě v den jeho 16-tých narozenin. Seděli jsme odpoledne u televize a sledovali nějaký pořad (manžela nemám, jsem již 3 roky rozvedená).

Andrejka

Andrejka

Nedávno po maturitě jsem byla ráda, že jsem našla dobře placené zaměstnání, ale makala jsem běžně do deseti večer. Dělala jsem většinou to únavné papírování, které se muselo co nejrychleji odevzdat. Domů jsem chodila pěšky přes park, protože to byla nejkratší a vlastně jediná cesta. Byla jsem zvyklá tam chodit sama úplně po tmě a nebála jsem se tam. Už půl roku jsem neměla chlapa.

Večer u rybníka

Večer u rybníka

Opět na mě vyšel víkend a já v třicetistupňovém vedru lítala v kuchyni jako fretka, potila jsem se jako dveře od chléva a záviděla všem, kteří se mohli vyvalovat u nedalekého rybníka. Konečně dal šéf pokyn, že můžu skončit. Jako vždy jsem vzorně uklidila a nasedla do svého malého fiátka a ujížděla k rybníku, abych ze sebe smyla nahromaděný pot.

Chata 1

Chata 1

Bylo mi 16 let, byla jsem panna a myslela jsem si, že ještě nějaký čas budu. I když jsem nebyla zcela nevinná, svoje panenství jsem si zatím vždy dokázala uhájit. Moje první sexuální zážitky jsem zatím prožívala jen s chlapci stejně starými. Ale nikdy jsem nikomu nedovolila dostat se dovnitř. Měla jsem až příliš velkou sebejistotu, že nedojde k ničemu, co já nebudu chtít. A možná jsem si tímto i říkala o novou životní lekci.

Bojovnice II.

Bojovnice II.

Ležela jsem na posteli svázaná do kozelce. Na obličeji jsem cítila zaschlé pramínky slz a krve. Když jsem měla chvíli klidu mohla jsem přemýšlet, jak se dostanu z tohohle srabu. Vymyslela jsem spoustu geniálních plánů, ale všechny bohužel ztroskotali hned na prvním bodě, jak se dostat z pout.

Snění

Snění

Vracela jsem se z odpolední směny a jako po každé jsem si krátila cestu přes park. Byla tma jako v pytli, neboť veřejné osvětlení jako vždy neuneslo nápor vandalů. Najednou přede mnou stáli 3 klučinové. Hádala bych jim tak 17 - 20 let, ale sprostí byli až hrůza.

Dvě mrchy

Dvě mrchy

Mně je blbě. Sakra. Moc jsem toho vypil, moc jsem toho vyhulil. Už abych byl doma. A jede mi to až za 20 minut. Musím si sednout. Je to blbý, ale musím… Tak si tak v hrozným stavu, v teplý noci, sedím na zastávce, na zemi. Lidi kolem mě chodí, ale mě to nevadí. Zavřu oči. Najednou cítím vedle sebe pohyb. Lekl jsem se. Je to nějaká holka. Sedla si vedle mě. Docela pěkná. Nebo se mi to zdá?

Na ostrově hrůzy

Na ostrově hrůzy

Konečně je tu léto a dva měsíce zaslouženého volna. Při mém nízkém platu učitelky, na prvním stupni, jsem si vybrala celkem pěknou dovolenou u moře. Zabalit věci na týden, mi zabralo pár hodin a už jsem vyrážela taxíkem k letišti. Všem se zdálo divné, proč jedu sama..., ale kdo by chtěl sebou chlapa, když jsem se s jedním mizerou po několika letech rozešla a kamarádky..., s těma také zrovna netoužím sdílet pokoj na dovolené.

Škola

Škola

Tento příběh se odehrál jedno odpoledne toho roku. Stalo se to na jedné střední škole okolí Prahy. Nebudu vám říkat, jak se ta dívčina jmenuje, protože tento příběh jsem slyšel od její kamarádky. Jednoho dne musela o velké odpolední přestávce odběhnout na toaletu. Když šla na zpět, tak málem se srazila s profesorem, který nesl knihy do kabinetu.

Bojovnice I.

Bojovnice I.

Večer jsem měla spicha s kamarádkou, a tak jsem odjela z naší rodné vísky a jela do města, kde bydlela sestra. Sraz jsme si daly na náměstí. Dorazila jsem včas, kamarádka Lucka asi o 15 minut později. Večer proběhl celkem v klidu, tak jsme si povídaly a bavily se. Už byly tři hodiny ráno a my se rozhodly, že to zabalíme, všude už stejně zavírali. Tak jsme se rozloučily a já se vydala cestou asi kilometr temnými uličkami a podchody.

Mé poprvé - Znásilnění

Mé poprvé - Znásilnění

Bylo mi tehdy 15 a chodil jsem do devítky. Konkrétně se to stalo jednoho dne tělocviku. Byl konec a my se šli převlékat, jako vždy mi to trvalo ze všech nejdéle, všichni už odešli jen já se ještě sprchoval. Sprchy byly docela zajímavě udělané, jelikož holky měly šatnu vedle, tak sprchy byly oddělené pouhou zdí, jež spodní část měla společnej kanálek a tak tam byla taková díra, kterou bylo vše slyšet.

Fantasy: Útěk do lesa

Fantasy: Útěk do lesa

Utekla jsem zrovna z vesnice, kterou napadli vojáci. Kradou a ženy znásilňují. Bylo mi tehdy jen 17, proto mi maminka řekla, ať uteču. Věděla, že se vojáci před mým věkem nezastaví. Ještě jde slyšet křik a cinkání mečů, to se někteří muži snaží vojákům ubránit, když vbíhám do lesa.

strana: 1 , 2 , 3 , 4